Tajemství antarktického ledu
01.03.2008 | Osel.cz
Tým anglických vědců pomohl vysvětlit záhadu proč Antarktida před 34 miliony let zamrzla. Překvapivé na tom je, že důkazy pochází z Afriky. Vedeni doktorkou Carrie Learovou, přednášející paleooceánografie, se vědci z Cardiff university spolu se svými kolegy z Národního Welšského muzea vydali do Afriky. Cílem jejich cesty bylo najít důkaz klimatických změn, který by pomohl objasnit dávnou záhadu spojenou s tvorbou antarktického ledovce.
Vytvoření ledového příkrovu v Antarktidě je jednou z nejdůležitějších klimatických změn i záhad historie Země. Dosavadní poznatky totiž nenaznačovaly, že by před oněmi 34 miliony let došlo k ochlazování oceánů. Spíše se mělo zato, že se v té době oteplovaly. A to, jak jistě uznáte, je v souvislosti s růstem vrstev ledu poněkud zmatečné.
Nyní Carrie Learová a její tým předkládají novou představu o tom, jak to v té době s teplotou oceánu vlastně bylo. Opírají se o stav dávných usazenin z mořského dna. Jeho vzorky odebrali ve východoafrické Tanzánii. Rozhodující úlohu v tom hraje chemické složení skeletů živočichů dírkonošců (Foraminifera, tedy otvůrky nesoucí). Jde o jednobuněčné mořské živočichy. Vytvářejí vápnité, často velmi ozdobné schránky s mnoha drobnými otvůrky. Organismy velikosti špendlíkové hlavičky odhalily, že teploty oceánů byly ve skutečnosti nižší asi o 2,5°C.
Droktorka Learová tvrdí, že dírkonošci jsou pro studium historie klimatu vynikajícím nástrojem. A nejen to. Tím, že díky jim začínáme chápat zalednění a jeho souvislost s globálními klimatickými změnami, získáváme důležité záchytné body pro simulaci vývoje klimatu. Dírkonošce lze tedy chápat také jako součást pomyslného kukátka umožňujícího nám nahlédnout do budoucnosti.
Tým vědců ze “School of Earth, Ocean and Planetary Sciences” hodlá dál pátrat po příčinách globálního ochlazování a to v souvislosti s vývojem jejich oblíbených dírkonošců. Za hlavní podezřelé globálních dalekosáhlých změn považují pozvolný pokles oxidu uhličitého v atmosféře a dráhu Země kolem Slunce, která přivodila tak studená antarktická “léta”, že led neroztál a antarktická oblast zůstala celoročně zmrzlá.
Podrobnější výsledky výzkumu, který financovala Natural Environment Research Council, budou publikovány v březnovém čísle v časopise vydávaném Americkou geologickou společností, Geology.
Zdroj: Cardiff University
Další články v kategorii Ekologie
- Evropská podpora pomůže zvýšit bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Začíná výstavba společného operačního střediska SOS 112 (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek (25.09.2026)
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)
- Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry (23.09.2026)
- Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 30.500 škeblí (22.09.2026)

Tweet



