Také pro drobnou zvěř oblast chovu

V polovině minulého roku se 16 honiteb na jih od Štýrského hradce sdružilo do oblasti chovu o výměře 13 600 ha, aby společně hospodařili s drobnou zvěří. Jejich představitelé potvrzovali, že do 60. let tohoto století byly celkem vyvážené vztahy mezi zemědělstvím a stavy drobné zvěře. Hospodářský rozvoj však způsobil podstatné změny. Používání chemických prostředků ochudilo polní kury o bílkovinu, která je nezbytná především u kuřátek. Jako první na to reagovala poklesem stavů koroptev a po ní ostatní drobná zvěř.

Životní prostor pro drobnou zvěř se neustále zmenšoval a na podzim a v zimě zvěř nacházela kryt pouze v několika ostrůvcích keřové a stromové vegetace. Tím se však stavy zvěře nedaly zachránit, a proto se plánovitě přistoupilo ke zřizování sítě dalších krytů, které byly od sebe vzdáleny 250 až 400 m. Kryty byly zřizovány velkoplošně bez ohledu na hranice honiteb.

K zakládání krytů se využily ekologické ochranné pásy a ploty okolo dálnic. Tak ve zmíněné oblasti chovu drobné zvěře vznikl okolo dálnice pás křovin v délce 13 600 m o průměrné šířce 8 m, což znamená více než 10 ha hnízdních příležitostí a krytu. Další vhodné prostředí pro zvěř vytvořily dočasné rotační úhory, podpora ozimů a strnišť. Kromě toho myslivci založili 11,5 ha ekologických pásů (obdoba biokoridorů Územního systému ekologické stability) a 26,9 ha políček pro zvěř. Výsledkem je nejen vzrůst stavů koroptve, bažanta a zajíce, ale i návrat vzácných ptačích druhů jako jsou dudek, křepelka a skřivan. Během čtyř let se ztrojnásobil stav zajíců a stav koroptví je pětinásobný.

Se zvěří se hospodaří opatrně: na stejné ploše se bažanti loví jen jednou v roce, a to pouze kohouti. Zajíci se loví jen na třetině plochy a koroptve se zatím neloví.

Der Anblick, 3/2000, Rš