Trávníky potřebují méně sečení a větší rozmanitost. Lépe nám pomůžou snášet sucho a klimatické změny
29.05.2020 | Ministerstvo životního prostředí
Trávníky ve městech, kterých je celosvětově až 23 % městských území, příznivě působí na klimatické a hygienické podmínky a poskytují domov značnému množství organizmů. Aby se ale funkce trávníků a jejich přínosy mohly rozvinout naplno, je potřeba se o ně správně starat. A to znamená spíše méně než více. V posledních desetiletích převážilo zaměření na estetickou funkci trávníků nad funkcemi, kterými by jinak mohly travnaté plochy výrazně přispět ke kvalitě života ve městech.
Pestré trávníky – zdravější život
Vlivům změny klimatu a suchu dnes nejlépe odolávají trávníky s omezenou sečí a rozmanitou florou, které navíc mají menší nárok na zálivku. Takové travnaté plochy dokáží ochlazovat a zvlhčovat vzduch, zachytávat prach a škodliviny nebo chránit půdu před erozí. Naopak plochy udržované častou sečí jako čistě travinné, nízké a nekvetoucí vyžadují v dnešní, na dešťovou vodu skoupé době časté zalévání a jejich přirozené funkce jsou potlačeny.
Samosprávy, ale i vlastníci soukromých pozemků, by tak dnes měly důsledněji vyhodnocovat stav a funkce jednotlivých trávníků a přizpůsobovat je měnícím se klimatickým podmínkám.
Jaký trávník je pro mě nejvhodnější a kde se poradit
Péči je vhodné volit individuálně podle intenzity využití daných ploch. Pozitivní výsledky péče jsou ovlivněné několika podmínkami, jako je vhodná volba místa, správné technologie a termíny údržby nebo uvážené nakládání s posečenou hmotou. Běžně prováděné mulčování totiž u extenzivně udržovaných trávníků může vést k degradaci porostu. Vhodná doporučení péče o trávníky v době sílící klimatické změny můžete nalézt například ve Standardu péče o přírodu a krajinu „Krajinné trávníky“ publikované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Založení a péči o druhově bohaté „květnaté“ porosty také doporučujeme konzultovat s odborníkem.
Bude se to líbit?
Navzdory častému přesvědčení nemusí estetická funkce u delších trávníků jít zcela stranou. Přebujení agresivních druhů jako šťovíků, jitrocelu nebo třtiny křovištní lze ve vyšších porostech předejít obnovou setby za novou, druhově bohatší. Tím lze předejít šíření plevelů, invazních druhů nebo cíleně omezit rostliny s problematickou produkcí alergenů. Zároveň tak lze ovlivnit i výsledný vzhled trávníku.
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz
Další články v kategorii Ekologie
- Lední medvědi na Špicberkách jsou navzdory mizejícímu ledu tlustší a zdravější (03.02.2026)
- V Podyjí se zabydlel mýval. Ochranáři se ho chtějí zbavit (03.02.2026)
- Vyšetřování vyvezení stovek tun odpadu z Německa do Česka je téměř u konce (27.01.2026)
- Den čisté energie: Bioplynové stanice EFG ukazují cestu k cirkulární energetice (27.01.2026)
- Kvalita vody ve Znojemské přehradě už je stejná jako před pondělním únikem kejdy (26.01.2026)
- Běluha severní byla po 40 letech opět spatřena u nizozemského pobřeží (22.01.2026)
- Z bioplynové stanice na Rychnovsku uniklo tekuté hnojivo, hasiči postavili hráze (22.01.2026)
- Šebestyán navrhl vládě, aby se vodní infrastruktura počítala do obranných výdajů (22.01.2026)
- Poodří má novou přírodní rezervaci Jistebnické mokřady. Do orlího hnízda uvidíte z vlaku (21.01.2026)
- Do Dyje na Znojemsku se z protržené jímky dostala kejda (20.01.2026)

Tweet



