Třeboňsko jde světu příkladem
16.10.2002 | Listy Jindřichohradecka
Vědci se shodují, že za klimatické změny přinášející povodně a další živelné katastrofy může do značné míry člověk.
Profesor Patrick Denny z holandské univerzity v Delfu pravidelně přednáší studentům mezinárodního kurzu UNESCO, jehož část se koná i v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Třeboni. Řeč je v tomto případě především o tropických mokřadech.
Co si studenti přináší domů a jak mohou vědomosti využívat?
"Jedná se o postgraduální studium. Kurzu se mnohdy zúčastňují studenti z těch nejchudších rozvojových zemí na světě, kteří mají často za sebou již i několik let praxe. I když dostávají školení na vědeckém základě, řada z nich se aktivnímu vědeckému výzkumu nevěnuje, mnozí působí jako manažeři či ve státní sféře. Smyslem programu je spolupracovat s nimi při rozvoji jejich vědomostí a zkušeností při obhospodařování vodních a mokřadních ekosystémů, a to zejména z hlediska trvale udržitelného rozvoje."
Jaký je váš názor na tvrzení, že častější povodně a bouře jsou důsledkem činnosti člověka?
"Věřím, že činnost lidského rodu přispívá ke klimatickým změnám, které pozorujeme. Zejména je to naše plýtvavé počínání především ve vztahu získávání a využívání energie. Pálí se fosilní paliva, čímž se zvyšují emise oxidu uhličitého do atmosféry, a to změnám přispívá.
I když probíhají i přírodní změny a kolísání klimatu, naše činnost to ještě zhoršuje a urychluje. Velkou měrou se také podílí mýcení lesů a odvodňování mokřadů. A především ve vztahu k mokřadům musíme vypracovat dobré způsoby obhospodařování, neboť se jedná o systémy, které umí zadržet kvalitní vodu v povodí. Bez toho by došlo k vážné erozi a zhoršovaly by se záplavy."
Třeboňsko je se svými soustavami rybníků a Zlatou stokou vlastně krajinou budovanou rukou člověka. Jaký má z vašeho pohledu v dnešní době dílo našich rybníkářů význam?
"Koncepce třeboňské biosférické rezervace není příkladem jenom pro Evropu, ale pro celý svět. Je zde jasně vidět rozumné využívání mokřadních zdrojů a ochrana přírody. Aby bylo účinné, nemůže se týkat pouze malých území, ale musí pokrývat celé území. Na Třeboňsku je velice dobrá kombinace a integrace mokřadních, zemědělských a lesnických systémů, včetně rybárštví a lidí, kteří zde žijí a vykonávají svoji práci."
Není to území tedy příliš malé?
"To sice ano, ale je to pro budoucnost dobrý počátek."
Další články v kategorii Ekologie
- Tradiční záhumenky udržují ptáky v zemědělské krajině, ukázala studie (06.08.2026)
- Ostrava bojuje s bolševníkem. Invazní rostlina, jež leptá kůži, zaplavuje část města (06.08.2026)
- Invazní druhy ohrožují globální Jih výrazně více, než se dosud předpokládalo (05.08.2026)
- Nová pravidla pro obaly startují. Firmy varují před chaosem i zdražováním (05.08.2026)
- Senát: Nynější zákon umožňuje střet zájmů při posuzování ekologických vlivů (31.07.2026)
- Plavební stupeň Děčín vstupuje do nové etapy. Výstavba by mohla začít už v roce 2029 (31.07.2026)
- EG.D na některých místech pod vysokým napětím ponechává přírodu bez zásahu (30.07.2026)
- V Česku přibývá zápřednic jedovatých. V létě jsou nejaktivnější, kousnutí bolí (29.07.2026)
- Nová zelená úsporám: Bezúročný úvěr domácnosti oslovil, chystají renovace za 2,3 miliardy (28.07.2026)
- Obnova Sedmihorských mokřadů zvýšila schopnost krajiny Českého ráje zadržet vodu (27.07.2026)

Tweet



