Trhové Sviny vyrábějí první v zemi teplo a elektřinu z biomasy
03.11.2005 | Ekolist.cz
První kogenerační jednotku v zemi vyrábějící kromě tepla i elektřinu z dřevního odpadu, tedy z biomasy, uvedly dnes do provozu pětitisícové Trhové Sviny na Českobudějovicku. Celý projekt stál přes 90 milionů korun, z toho polovinu poskytl stát, řekl dnes starosta města Radislav Bušek. Radnice za prodej elektřiny ročně vydělá kolem šesti milionů, které použije na rozvoj města. Podobnou turbínu chtějí ještě letos uvést do provozu v Třebíči.
"Systém běží bez chyby. Vyrábíme hodinově 600 kilowatt a elektrický proud dodáváme do sítě E.ONu za cenu 2,50 Kč za kilowattu," řekl Jiří Štojdl, vedoucí společnosti Tepelné hospodářství města, která kotelnu provozuje.
Zařízení připojili Trhovosvinenští k síti po čtyřměsíčním zkušebním provozu. Teplo z biomasy odpaří silikonový olej, jenž následně roztáčí turbínu. Dodávky dřevních štěpků má městské tepelné hospodářství smluvně zajištěny z pil a dřevozpracujících firem z blízkého okolí, ale i z Českých Budějovic. Cena za tunu je přitom 300 korun.
"Zájem o biomasu je. Sem dodáváme kolem 10.000 metrů krychlových, zbytek topíme ve vlastních kotlích. Osobně se o stejný provoz zajímám a již jsem podal projekt na fond životního prostředí," řekl majitel pily z nedaleké Třebče Juraj Hrmo.
Ministerstvo životního prostředí vidí rozvoj obnovitelných zdrojů jako perspektivní cestu. I díky novému zákonu, který od srpna garantuje minimální výkupní ceny. "Počítáme s přípravou dalších projektů v řádu miliard korun ročně. Dnes už je na ně možné čerpat dotace ze strukturálních fondů," řekl při zahájení provozu ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Přesně na den před šesti lety použily Trhové Sviny jako první v České republice na výrobu tepla ekologický kotel o výkonu 2,5 megawattu. Loni v prosinci uvedly do provozu druhý kotel s výkonem 3,5 megawattu. Teplo z biomasy vytápí zhruba polovinu města, především úřady, školy a byty v rodinných a panelových domech. Celkem instalace kotlů stála kolem 110 milionů korun, většinu přitom hradil stát.
Radnice díky provozu ekologické teplárny mohla sjednotit cenu tepla pro domácnosti a podnikatele na 340 korun za jeden gigajoule. Řada institucí tak na dodávkách tepla a teplé vody výrazně ušetřila. "Například základní škola ušetřila letos jen na teple 150.000 korun," uvedl Bušek.
Další články v kategorii Ekologie
- Stát dluží zemědělcům na náhradách za šetrné hospodaření (29.09.2026)
- Společné hodnoty sedláků a katolické církve jako potenciál potřebné spolupráce na venkově (28.09.2026)
- Evropská podpora pomůže zvýšit bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Začíná výstavba společného operačního střediska SOS 112 (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek (25.09.2026)
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)

Tweet



