Tůně vyschly a komáří vajíčka „spí“
01.07.2008 | Mladá fronta Dnes
Tak příjemné jaro a začátek léta bez komárů lidé z Olomouckého kraje už dlouho nepamatují. Cyklisté projedou i úseky lužních lesů, do kterých se dřív ani neodvážili. Důvod? Vyschly tůně a z vajíček, která jsou v jejich blízkosti, se nevylíhly larvy. Odborníci ale varují - komáři nevyhynuli a mohou se vrátit.
To, že je nepříjemného hmyzu málo, potvrzuje například Josef Chmela z oddělení dezinfekce, dezinsekce a deratizace Krajské hygienické stanice v Olomouci. "Jsou období, kdy je komárů málo. Většinou je to v době sucha bez záplav, jako je tomu nyní. Situaci sledujeme zejména v okolí řek na Olomoucku a v Litovelském Pomoraví. V hnízdištích ale zatím nacházíme jen malé množství hmyzu," potvrdil.
Oldřich Šebesta ze Zdravotního ústavu však upozorňuje, že to tak nemusí být po celé léto. "Pokud komárů zatím mnoho není, neznamená to, že je po problému. Nejsou sice vidět, ale přitom samičky kladly vajíčka. Ta mohou přečkat dlouhé roky a při zaplavení místa, kde jsou ukrytá, se najednou vylíhnou tisíce komárů," vysvětlil Šebesta.
Výskytem tohoto hmyzu se zabývá mnoho let, ale že by jich na jaře a počátkem léta bylo tak málo, si nepamatuje.
Pokud místa, kde se komáři líhnou, nezůstanou suchá, budou mít s nimi podle odborníků největší potíže právě v Litovelském Pomoraví. Procházku zejména ve zdejších lužních lesích dokáže tento otravný hmyz proměnit v očistec. Naposledy taková situace nastala před dvěma roky. Tehdy biologové hovořili o komáří kalamitě.
A jak se taková komáří kalamita zjišťuje? "Pokud v domě zaútočí na člověka víc než deset komárů za minutu, pak se o ní může hovořit," uvádí se na internetu. Právě v roce 2006 takto hygienici na Olomoucku během jedné minuty napočítali až 107 útoků komárů na jednoho člověka.
"Kromě toho, že pobodání větším množstvím komárů může způsobit zdravotní potíže, jsou překážkou například v rozvoji cykloturistiky. Při kalamitě se na některá místa téměř nedá vstoupit. Nepomáhají ani repelenty," upozorňuje Oldřich Šebesta, který v těchto dnech objíždí terén a sleduje výskyt komářích larev. Pokud je vysoký, upozorňuje, že je třeba udělat postřik.
"Postřik se může dělat i proti vylíhnutým komárům, ale není tak účinný jako proti larvám. Když si vezmete kaluž deset krát deset metrů, může v ní být třeba deset tisíc larev. Pokud se z nich však vylíhnou komáři, rozletí se na mnohem větší plochu. Navíc postřik v lese proti dospělým jedincům není tak účinný jako proti larvám na omezené vodní ploše. Jedině tak se dá počet komárů snížit a předejít kalamitě," vysvětluje.
Další články v kategorii Ekologie
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)
- Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry (23.09.2026)
- Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 30.500 škeblí (22.09.2026)
- Nová zelená úsporám: banky mohou začít poskytovat bezúročné úvěry na energeticky úsporné renovace (22.09.2026)
- Ministerstvo se musí znovu zabývat výškou hladiny Nových Mlýnů, potvrdil NSS (22.09.2026)
- Sedláci předali své požadavky ministrovi životního prostředí (22.09.2026)

Tweet



