Umělé zasněžování vyčerpává alpské vodní zdroje

Sněhová děla by mohla proměnit Alpy ve vyprahlou oblast. Varovala před tím německá vědkyně Carmen de Jongová z vysokohorského institutu Savojské univerzity ve Francii na konferenci evropských geologů, která se tento týden koná ve Vídni. Odhaduje se, že na zasněžování zhruba 24.000 hektarů alpských sjezdovek se ročně spotřebuje kolem 95 milionů kubických metrů vody. To odpovídá spotřebě vody velkoměsta s 1,5 milionu obyvatel. Některé hydrologické důsledky umělého zasněžování jsou prý patrné už nyní. Například řekami francouzských Alp teče v současnosti během zimy až o 70 procent méně vody, než tomu bylo před zavedením zařízení na produkci bílé pokrývky.

Tvrzení turistického průmyslu, že umělé zasněžování nemá na životní prostředí žádné dopady, Jongová odmítá. Při zasněžování se údajně odpaří až 30 procent použité vody. Další kvanta se vypaří z přehrad, z nichž se v zimě čerpá voda k zasněžování a které jsou kvůli tomu udržovány bez ledu.

Náklady na umělé zasněžování v Alpách tvoří zhruba tři miliony eur. Kromě toho ekologické následky výroby umělého sněhu neohrožují jen zimní turistiku, ale také letní, zdůraznila de Jongová. Nízké stavy vod v alpských tocích údajně omezí rekreační aktivity, jako je například rafting. Odbornice na ledovce z Innsbrucké univerzity Astrid Lambrechtová zdůraznila, že situaci ještě zhoršuje dlouhodobé citelné ubývání ledovců, jež jsou ve velehorách rovněž důležitými zásobníky vody. Ty dosud fungovaly tak, že do jisté míry kompenzovaly nedostatek vody v obdobích horka a sucha.

Klimatologové a hydrologové rovněž vyslovili obavy, že plocha uměle zasněžovaných sjezdovek se v příštích letech zečtyřnásobí v reakci na nedostatek sněhu způsobovaný klimatickými změnami.

De Jongová však zároveň předpokládá, že trend stále rozsáhlejšího umělého zasněžování brzy narazí na své ekonomické hranice. Kdyby nastal nedostatek vody, musely by se budovat další přehrady, nebo by bylo nutné vodu nákladně čerpat z hlubin země.

Už dnes se rýsuje konflikt mezi získáváním pitné vody a zasněžováním. Turistický průmysl "musí zkrátka pochopit, že nemůže vyrábět více umělého sněhu a mít lyžařskou sezonu od prosince do dubna za každou cenu", upozorňuje německá vědkyně.