Úředníci chtějí, aby turisté platili za přírodu

Za výšlap na Sněžku či k pramenům Labe budou lidé zanedlouho možná platit. Jen údržba turistických stezek stojí národní parky desítky milionů. V budoucnu by měly jít z kapes návštěvníků. Turista se už ani v českých národních parcích neobejde bez peněženky. Nedostatek financí na opravy zvláštních chodníků, přístřešků a informačních tabulí přiměl ministerstvo životního prostředí k návrhu: pokud chcete vidět přírodní skvosty Krkonoš, Šumavy a Podyjí, zaplaťte si.

Mluvčí ministra životního prostředí Karolína Šůlová přiznává, že Česku není obvyklé, aby lidé platili za pobyt v přírodě. Ale projekt prý počítá s tím, že vstupné by se do několika let začalo vybírat jen v určitých částech národních parků.

V tom krkonošském jde jen o pět procent jeho rozlohy. "Jsou v nich zahrnuta největší lákadla. Sněžkou či prameny Labe počínaje a Obřím dolem konče," přiznává mluvčí parku Radek Drahný.

Zamýšlenou platbu za pohled na přírodu srovnávají ochránci s návštěvou hradu Karlštejn, jehož světově unikátní křížová kaple není turistům rovněž běžně přístupná, pokud si nepřiplatí.

Místa hledá i Šumava

Rovněž Šumavský národní park už vybral lokality, kde by lidé v budoucnu mohli platit vstupné. Jde například o jezero Laka, Prášilské jezero, Plešné jezero, Tříjezerní slať, Chalupskou slať, kaňon Povydří či prameny Vltavy.

"Zatím nemáme jasno, jakou částku bychom po lidech chtěli," dodává mluvčí parku Radovan Holub.

Možná již příští rok by mohli lidé na Šumavě platit za sjíždění Vltavy na lodích a za lyžování na udržovaných běžeckých tratích. "Buď budeme regulovat počet vodáků, nebo zavedeme poplatky. Sami vodáci si stěžují, že jsme na řece povolili masovou turistiku neslučitelnou s národním parkem," připouští mluvčí Holub.

Národní park Podyjí uvažuje o vstupném, jen pokud bude mít návštěvník zájem o odborný výklad.

Správa Krkonošského národního parku vydá ročně jen za údržbu odpočívadel, stezek či ukazatelů deset milionů korun. A přesto jsou mnohé turistické trasy zchátralé. Pokud tedy Poláci vybírají už dnes za výstup na Sněžku ze své strany hranic jedno euro, mohli by na to podle ochránců přistoupit i Češi. Pak by se roční příjmy parku zvýšily až o třicet milionů korun.

Šůlová připomíná, že za vybrané peníze by si úředníci správ parků nemohli koupit lepší džípy. "Pohlídali bychom si, aby se investovaly jen do zlepšení infrastruktury parků - to je podmínka projektu." K jeho nejčastěji kritizovaným slabinám podle ní patří obavy z nárůstu administrativy.

V Národním parku Slovenský ráj vybírají ochranáři již několik let čtyřicetikorunové vstupné za přístup do všech jeho roklin. Za peníze se opravují kovové žebříky, záchytné řetězy a můstky. Na vstupenkách jsou i telefonní čísla (včetně mobilů) na Horskou službu, záchranáře i policii.

Podobnou službu zvažuje i Krkonošský park: vstupenka by navíc mohla mít podobu pohlednice se základními informacemi o historii navštíveného místa.

Názory starostů se různí

Výhrady k placení za pobyt v přírodě mají jen někteří starostové horských obcí. "Vybírání peněz nepřichází v úvahu. Šumavu stejně sežral kůrovec a není možné, aby za to lidé platili," ohrazuje se třeba starosta Horské Kvildy Eduard Hones.

Tajemník svazku krkonošských měst a obcí Michal Vávra naopak nic nenamítá. Ale i on má podmínku: vybrané peníze investovat do parku.

Jan Gazdík, Eva Tichá