V Česku se recykluje jen pětina obalů

Vrstvené nápojové obaly na tekuté potravinářské produkty tvoří sice jen malý podíl z jejich celkového množství, jejich ekologická likvidace je však v současné době ještě hodně nedostatečná. Končí totiž vesměs na skládkách, neboť zatím není systémově vyřešeno, co a kam s nimi. Například ve 300tisícové Ostravě není systém jejich sběru vůbec zaveden pro investiční náročnost a také proto, že obyvatelstvo ještě nemá vypěstován smysl pro separování odpadů. Pouze část kartónových krabic, která prochází s ostatním komunálním odpadem zdejší třídicí linkou, skončí jako součást tzv. ekopaliva, jež společnost Odvoz a zpracování odpadů (OZO) posléze prodává cementárně v Hranicích.

"Stav je skutečně neuspokojivý, spalováním tetrapakových krabic se připravujeme o buničinu, kterou lze získat. Ukládání na skládkách je dlouhodobě neúnosné také proto, že ani nevíme, jak dlouho se budou rozkládat a s jakými negativními účinky na životní prostředí," soudí Ivo Kropáček z olomouckého pracoviště Hnutí Duha. "Současné pokusy řešit jejich zpracování nejsou zatím nikterak přesvědčivé, bohužel i nový zákon o obalech, který je jistým krokem vpřed v nakládání s obaly, klade důraz spíše na jejich recyklaci než na minimalizaci spotřeby," dodal s tím, že daleko výhodnější by bylo, kdyby byla stanovena srovnatelná zodpovědnost výrobců nevratných a vratných obalů za jejich likvidaci.

Jestliže se nyní u nás recykluje kolem dvaceti procent obalů, v západoevropských zemích, zvláště v Dánsku a Nizozemsku, dosahuje tento podíl až čtyřnásobné úrovně.