V lesích přilehlým mokřadům by měly být zásahy výjimkou

Správnost hospodaření v Národním parku Šumava (NPŠ) potvrdilo šetření mezinárodní Ramsarské poradní mise, která do Česka přijela na požádání ministerstva životního prostředí. Komise odborníků hodnotila vliv zásahů proti kůrovci na šumavské mokřady a rašeliniště. V závěrečné zprávě konstatuje, že tyto velice citlivé ekosystémy nejsou na Šumavě narušovány. Ramsarská úmluva je první celosvětová mezivládní dohoda na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů. Sdružuje 124 smluvních stran, které na svém území označily 1072 mokřadů mezinárodního významu (Ramsarských lokalit) z hlediska ekologického, botanického, zoologického a hydrologického. Patří mezi ně i 31 lokalit šumavských rašelinišť o rozloze 10 226 hektarů.

Účastníci mise si prohlédli např. rašeliniště v prvních a druhých zónách ochrany přírody napadených kůrovcem, vrchoviště Mrtvý luh na soutoku Teplé a Studené Vltavy a místa dřívější průmyslové těžby rašeliny u Soumarského mostu.

"Ramsarský výbor vysoce hodnotí Správu NPŠ za profesionální a detailní přístup k managementu při ochraně cenných hodnot hydrologie a biodiverzity. Rašeliniště NPŠ patří k nejlepším existujícím ukázkám horských rašelinišť ve střední Evropě," stojí ve zprávě.

Výbor Ramsarské úmluvy Správě NPŠ doporučil, aby kladla zvláštní důraz na jádrové části území, především na plochy rašelinišť a mokřadů. Měly by zůstat striktně bezzásahové. V přilehlých podmáčených lesích by mělo být kácení kůrovcem napadených stromů pouhou dočasnou výjimkou s tím, že dřevo bude ponecháno na místě a nebude porušen vodní režim a půda. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart uvedl, že na Šumavě se tak děje. Pohled ze zahraničí dává podle něj objektivní obrázek vlivu hospodaření na stav ekosystému. Zdůraznil, že výsledek šetření přijímá osobně jako odbornou satisfakci.

"Ačkoli se komise soustředila pouze na oblasti mokřadů a rašelinišť, odráží se v posudku stav celého NPŠ," řekl ministr.

Autor: ZDENĚK JUNGVIRT