Velká úroda = dobrá úroda?

To platilo za našich dědů. Dnes u nás už ne. „Česko se ocitlo kvůli loňské nadúrodě v odbytové krizi a bude usilovat o vývoz obilí", říká ministr zemědělství. To nebude ani jednoduché, ani levné, protože v Evropě "postihla" nadúroda všechny. „Chceme, aby stát poskytl dotace na transport obilí do přístavů“, říká president Agrární komory ČR Jan Veleba. „Platím z daní zemědělce, aby mohli vyrobit hodně pšenice, a pak jim platím znovu, aby se jí mohli zbavit," kroutí hlavou daňový poplatník.

Svět za humny se však mění. Ve Velké Británii startuje firma Syngenta za podpory vlády program elektrárny na řepkový olej. Tím je také vytápěn parlament v Berlíně. Okolo 15% rostlinných olejů a devět milionů tun škrobu produkovaného v EU končí v průmyslu. V Indii, která si na nadprodukci potravin jistě nemůže stěžovat, založili program výroby etanolu do benzinu z čiroku. Třeba tady je alternativa k handrkování se s Bruselem v záležitosti kvót na oxid uhličitý, nebo k výzdobě naší krajiny ocelovými větrníky. Kromě toho je to prozíravá politika v době, kdy je barel ropy za 57 USD a z OPEC lze zaslechnout, že 80 USD je cena pro dohlednou budoucnost sice málo pravděpodobná, ale ne nesmyslná. Zdá se, že při ceně benzinu 35 korun za litr by přidávání oněch pěti procent etanolu bylo zajímavé nejen ekologicky, ale i ekonomicky.

Jan Veleba má však jiný program: „Uplatnit rostlinnou produkci může být těžší, ale prostor je určitě v živočišné výrobě. Jak jinak spotřebujeme biomasu – tedy to, co nám naroste na polích nebo na pastvinách?“ To, že vidí jen tuto alternativu, je vzhledem k jeho funkci velmi špatná zpráva pro zemědělce.

Někde už dávno objevili, že buchty a kotlety nejsou jedinou společenskou úlohou zemědělství. V Anglii již v roce 2001 vzniklo "Forum vlády a průmyslu pro nepotravinářské využití plodin" a v roce 2003 zřídili Národní středisko nepotravinářských plodin. V loňském roce britská vláda, Národní unie zemědělců a výbor Horní komory Parlamentu vydaly v dubnu dokument "Strategie pro nepotravinářské plodiny a jejich využití – tvorba hodnot z obnovitelných surovin". Spoluautorem je profesor Oxfordské university Chris Leaver. V preambuli se konstatuje přesvědčení vlády, že obnovitelné materiály produkované zemědělstvím pro průmyslové využití budou hrát podstatnou úlohu pro ekonomii, životní prostředí, sociální strukturu venkova i zdraví občanů. Mohou nahradit fosilní a nerostné zdroje a tím snížit vyčerpání přírodních zdrojů a produkci skleníkových plynů. Dále budou stimulovat venkovské komunity a zvýší zaměstnanosti díky zřizování lokálního průmyslu a otevíráním nových trhů pro zemědělce.

Nejen to. US-EU Pracovní skupina pro biotechnologický výzkum ustanovená v roce 1990 se na své výroční schůzi v roce 2003 usnesla zorganizovat pracovní seminář „Použití molekulární biologie ke zvýšení hodnoty rostlin pro produkci biologických surovin a bioenergie“. Seminář s uskutečnil v Kalifornii koncem dubna minulého roku a jeho výsledkem by integrovaný program výzkumu a výuky a strategický dokument BIOPRODUKTY Z ROSTLIN: VYTVÁŘENÍ HODNOT Z OBNOVITELNÝCH BIOLOGICKÝCH ZDROJŮ, který lze najít na webové stránce http://www.pw.usda.gov/wrrcpagedoc/euus/index.htm.

Další pracovní seminář se uskutečnil letos v březnu (viz. EU-AgriNet) http://europa.eu.int/comm/research/agriculture/index_en.html .

Cílem těchto dokumentů a aktivit není honba za obnovitelnými zdroji, ale primárně nalezení pozice zemědělství a venkova v situaci, kdy je potravinářská produkce nasycena. Nejde jen o spalování sklizeného, ale o další suroviny - maziva, biodegradovatelné plasty, kyselina citronová, produkce pro farmacii – to jsou zemědělské perspektivy s vysokou přidanou hodnotou. A zdroje pracovních míst v lokálních zpracovatelských závodech. A co Česko? Máme zásadnější problémy: Vysvětlovat lidem účelnost dotací, komunikaci s potravináři, kdo získá podíl v Setuze, kdo má být příjemcem dotací pro bionaftu a kde na ně vzít. Jednání o bioetanolu vláda raději odložila. A tak zemědělec žije v obavách, že byl "únor bílý – pole sílí" a jestli přijde studený máj, nebude v stodole ráj, ale opět pohroma velké úrody.

Jaroslav Drobník, emeritní profesor přírodovědné fakulta Karlovy univerzity v Praze