Vesnice má novou kotelnu na ekologickou biomasu
24.01.2002 | Mladá fronta Dnes
Dva roky se někteří lidé vysmívali starostovi Jindřichovic pod Smrkem Petru Pávkovi, když nadšeně hovořil o svém neobvyklém projektu energetické soběstačnosti. Nyní má však Pávek v ruce první výsledek kotelnu na biomasu. Je to zařízení za tři miliony a tři sta tisíc korun, které je současně ekologické i ekonomické. Netopí se v něm uhlím, takže nad vesnicí se šesti stovkami obyvatel se již neválejí mraky černého popílku. V kotelně, na níž obec dostala sedm set tisíc korun z programu obnovy venkova, navíc radnice zadarmo zlikviduje klestí a dřevní odpad ze svých lesů. "Biomasa je v podstatě všechno, co roste," vysvětluje Pávek. "Obec vlastní lesy, z nichž po uklizení získáme spoustu materiálu pro kotelnu. Každý rok na jaře také například silničáři pokácejí v okolí vozovek staré stromy a nevědí si s nimi rady." Teď je zlikvidujeme v kotelně a ještě díky tomu vytopíme pět budov v obci." Na kotelnu je napojena nejen radnice, ale také škola, bývalá školka, pavilon C domova důchodců a Biocentrum, kde se bude připravovat biomasa. Navíc v kotelně najdou zaměstnání dva lidé a dalších patnáct pracovníků dostane výdělek při přípravě biomasy v rámci veřejně prospěšných prací. "Výsledek je znát i při obyčejné chůzi po vesnici, už tady není takový kouř jako dřív," pochvaluje si novou kotelnu jedna z obyvatelek Jindřichovic. Pávek má však ještě rozsáhlejší plány. V okolí Jindřichovic chce například postavit čtyři větrné elektrárny. "Naše obec je jedním z mála míst, kde je průměrná síla větru šest a půl metru za sekundu. Větrné elektrárny jsou přitom rentabilní už v místech, kde fouká silou čtyř metrů za sekundu," tvrdí Pávek. Již letos hodlá vystavět první elektrárnu. Cílem starosty Jindřichovic je do budoucna zajistit energetickou soběstačnost pro celý mikroegion Secese, který sdružuje několik obcí na Frýdlantsku.
Fotografie:
KOTELNA TOPÍ BIOMASOU. V Jindřichovické nové kotelně za tři miliony a tři sta tisíc korun se topí biomasou. Vším, co roste, a je k nepotře
bě. Může to být staré klestí z okolních lesů nebo uschlé stromy, kterých se zbavují zahrádkáři. Je to palivo ekologické i ekonomické. MAFA ROMAN ČEJKA
Další články v kategorii Ekologie
- Odborníci hledali, jak upravit ukrajinskou ekologickou legislativu pro vstup do EU (13.02.2026)
- Senát podpořil vládu v odmítání systému obchodu s emisními povolenkami ETS 2 (13.02.2026)
- Vodohospodáři v řece v Oslavanech odstraní pevné překážky, kde se zasekávají kry (12.02.2026)
- Svitavy prostřednictvím projektu Třídím gastro vytřídily ze směsného odpadu přes 17 tun kuchyňských zbytků (09.02.2026)
- Na Šumavě vzniká nová rezervace divokých koní, čtvrtá v jižních Čechách (06.02.2026)
- Loni bylo v ČR zprovozněno pět nových větrných elektráren, letos nejspíš žádná (05.02.2026)
- Olomoučtí vědci objevili hluboko v půdě v Chile dosud neznámého brouka (05.02.2026)
- Asekol loni zvýšil sběr elektroodpadu o 2837 tun na rekordních 71 200 tun (04.02.2026)
- Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd (04.02.2026)
- Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů, které v extrémních podmínkách dokážou přežít (04.02.2026)

Tweet



