Vojáci méně cvičí, z přírody rázem mizí vzácní motýli

Modrásek černočárný byl kdysi ve vojenském prostoru Boletice hojně rozšířeným motýlem. Dnes je na hranici vyhubení. Důvod? Armáda za posledních sedmnáct let výrazně zeštíhlila a ve svých újezdech a střelnicích včetně Boletic výrazně omezila výcvik.

A to se může stát pro modráska, ale i další vzácné motýly, živočišné a rostlinné druhy, doslova smrtící. Na výbuších granátů či pásech obrněných transporérů jsou závislí. Jinde v Česku žít nemohou.

Potřebují takovou krajinu, kterou čas od času rozryjí tankové pásy a zbaví ji veškeré vegetace. Vyhovují jim nevelké písčiny nebo malé tůně, které vznikly v kráterech po vojenské munici. Anebo drobné bažiny, v které se drobné túně postupně promění.

Koně nahradily tanky a granáty

Některé vzácné druhy jsou závislé na nepravidelné proměně přírody. Kdysi ji vytvářeli naši předkové například tím, že jezdili po loukách na koních, že občas některé své pozemky vypálili - anebo pásli dobytek tu na jednom místě, tu na druhém. A že nepoužívali chemická hnojiva a další přípravky "moderního" zemědělství.

Koně, dobytek a drobné požáry byly ve vojenských újezdech nahrazeny tanky, transportéry a granáty. "Díky tomu se tam udržují přírodní jevy, které nikde jinde nenajdeme," řekl Aktuálně.cz Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd.

"Samozřejmě, když se krajinou proženou tanky, určitá část vzácných živočichů to nepřežije. Ale to je ta menší část, pro tu větší se vytvoří vhodné podmínky pro jejich život," vysvětluje Konvička.

"Když ale těžká technika určitým územím přestane jezdit, vhodné přírodní prostředí se začne postupně zmenšovat. A za pár let zmizí úplně," dodal Konvička.

Vojenské prostory hostí vzácné druhy

To je také důvod, proč z české přírody nenávratně zmizel například motýl okáč písečný - ještě nedávno obývající cvičiště u Hodonína. A proč se z pošumavských Boletic ztratil modrásek černoskrvnný.

Vojenské prostory ovšem "nechrání" jen motýly, žijí zde i jinde vzácní ptáci, třeba ťuhýk větší, pěnice vlašská, tetřívek nebo jeřábek. Tůně po střelbách se hemží obojživelníky. Ze vzácných rostlin rostou v újezdech například kosatec sibiřský či hořec hořepník.

Jenže mnohá vojenská cvičiště - zvláště ta menší v okolí větších měst - už zanikla a na jejich místě vyrostly nové supermarekty či satelitní městečka.

"Je to celoevropský problém," tvrdí Konvička, podle něhož si hrozbu s vymíráním vzácných druhů ve vojenských prostorech uvědomují také v Německu, Rakousku či na Slovensku.

Ochranáři radí, kudy mají jezdit tanky

Podle entomologa Martina Konvičky je jedním z řešení, jak zabránit likvidaci ohrožených druhů ve vojenských újezdech, dohodnout se s armádou, kde by mohli právě cvičit, aby to zároveň pomohlo tamní přírodě.

"Například v Boleticích už první takové pokusy vznikají," řekl Aktuálně.cz Konvička. Uvedl, že okraje vojenských prostor by se například daly s určitým omezením využít i jako terény pro čtyřkolky, motorky, pro jízdu na koních, závody psích spřežení nebo pro taneční festivaly.

"Jsou to aktivity, které by přinesly to, co některé vzácné druhy potřebují - rázné chvilkové narušení krajiny," tvrdí Konvička. Podobně by se podle něj mělo postupovat i v případě menších cvičišť a střelnic, které armáda už definitivně opustila.

"Jde o to, aby tato území úplně nezarostla křovím a ani je nezastavěli developeři. Oboje by mělo pro vzácné druhy, které potřebují spíše volnou krajinu, katastrofální dopad," dodal Konvička.