Výběr a údržba zavíracího loveckého nože

nožíř Josef Pajl- Sedlčany http://knife-oak.webpark.cz

Nejoblíbenějšími loveckými noži jsou právě nože zavírací, zejména pro svoji jednu praktickou vlastnost a to možnost skrytí ostré čepele do rukojeti nože. Historie zavíracího je poměrně dlouhá a jeho tvary, délka, výzdoba a zejména způsob jištění čepele v otevřené poloze se liši národ od národa.

Velikost nože je závislá na zvyklostech každého lovce. Jednomu stačí i na kapitálního jelena perořízek, druhý preferuje nůž větší a robustnější. Obecně lze říci, že pro zachování dobrých užitných vlastností zavíracího nože je vhodné mít hlavní čepel doplněnu o pilku, a to nejlépe se symetrickými - rovnými frézovanými zuby střední velikosti (malé zuby se zanášejí a velké poskakují po kosti místo aby řezaly).

U pilky je důležité se ujistit, že zuby mají větší šířku než hřbet pilky, tzv. nepravý “šraňk”. Víte sami, že pilka bez šraňku, odborně rozvedení zubů, se dusí a neřeže. Přítomnost pilky šetří ostří čepele, které je důležitější při stahování a další práci se zvěřinou.

Hlavní čepel by měla být vyrobena z kvalitní oceli zaručující trvanlivost ostři stejně jako tvrdost a pevnost. V současné době nabizím široký výběr ocelí od standardních (TS MoV) přes výborné (440C, ATS-34) až po špičkové práškové oceli Elmax, RWL-34 a damascenské oceli. Se zvyšující se kvalitou břitu (při správném a ne zrovna jednoduchém tepelném zpracování dané oceli) se zvyšuje bohužel i cena.

V současné době se pro zavírací lovecký nůž užívá zejména dvou druhů pojistek čepele, a to buď běžnejší a oblíbenější pojistka hřbetní (tzv. fexir), a nebo boční pružná pojistka (liner lock).

Čepel by neměla v žádném případě “vaklat”, i když při jištění čepele hřbetní pojistkou je určitá malá vůle nutná. Čepel se takto po odjištění jako by sama zavírá s typickým klapnutím.

Menší vůle je možná při použití boční pružné pojistky - liner locku, jelikož čepel je otevírána a zavírána rukou po celou její dráhu.

Všechny konstrukční prvky mají svá pro a proti a opět je na každém myslivci, jaké provedení mu vice vyhovuje. Při dobře vyrobeném noži jsou podle mých zkušeností obě varianty rovnocenné.

Údržba nože

Broušení čepele jsem myslím popsal dostatečně v Myslivosti 11/2002, ale chtél bych doplnit, že čepel by se neméla otupit přiliš, protože její opětovné uvedení do dobrého stavu dá více práce a ubyde více materiálu. Údržba zavíracího nože je na rozdíl od pevného složitější. Spočívá v důkladném vyčištění nečistot ze všech přístupných štěrbin pomocí zploštělého, nejlépe mosazného drátu vhodné šíře, vykartáčování zubů pilky (kartáč tvrdý plastový, jemný mosazný, nikdy ocelový!) a namazání mechanizmu nože kvalitním olejem.

Pro rozpuštění nečistot v nepřístupných místech doporučuji čiré přípravky typu WD-40, které zároveň i promažou mechanizmus (na rozdíl od petroleje nepáchnou a vytěsňují vodu).

Žádnému přírodnímu materiálu, at' už se jedná o dřevo, kost nebo paroh neprospívá máčení ve vodě ani v jiných přípravcích. I tyto materiály je vhodné ošetřovat, a to speciálními leštidly, vosky a oleji (dobré prodejny je mají).

Dalo by se samozřejmě psát o dalších detailech a nuancích, pro zájemce o konzultaci či diskusi o loveckých nožích nabízíme jedinečnou možnost. Po dohodě s autorem článku a Výstavištěm v Lysé nad Labem jsme domluvili na sobotu 17. května v rámci výstavy Natura Viva přednášku na podiu a celodenní možnost konzultace s nožířem Josefem Pajlem. Jistě rád s návštěvníky výstavy pohovoří na věčné téma přípravků, brousků, nožů a materiálů, předvede ukázky své práce a pokusí se odpovědět na všechny Vaše dotazy.