Vyschlé řeky mohou vyvolat světový potravinový kolaps

Právo 1.3.2000

Vyschlé řeky mohou vyvolat světový potravinový kolaps

Alexandr Petrželka

Vysychání řek vlivem klimatických podmínek je v přírodě odedávna běžný jev. Zato jejich mizení působením lidské činnosti je úkaz teprve posledních desetiletí. Zavlažování, které se v nedávné minulosti zdálo být jedním z klíčů ke zvýšení zemědělské produkce, nese své zhoubné důsledky.

Čínská Žlutá řeka v některých úsecích vyschla poprvé v roce 1972. Od roku 1985 se její vody ztrácejí pravidelně každý rok. V roce 1997 byl její dolní tok bez vody plných 226 dní, tj. téměř osm měsíců.

Indická Ganga přivádí v období sucha do nespočetných ramen své delty v Bengálském zálivu tak málo vody, že zemědělci v Bangladéši jsou prakticky bez vody. Totéž platí o Nilu, kde se populace Egypta, Súdánu a Etiopie - tří států, kterými protéká - do 50 let zdvojnásobí. Přes devadesát procent vody této nejdelší splavné řady na světě se spotřebuje na zavlažování nebo se vypaří v přehradních nádržích. To, co vtéká do Středozemního moře, jsou prakticky už jen směs splašků z lidských sídlišť a průmyslových firem.

Vody středoasijské Amu Darji, která kdysi zásobovala Aralské jezero, byly odvedeny do zavlažovacích kanálů v rozsáhlých pouštích Turkmenistánu a Uzbekistánu, takže do jezera vede už jen poloprázdné koryto. Poté, co v letech 1962-94 jeho hladina klesla o 16 metrů, se zbývající voda v jezeře zkazila: Splach průmyslových hnojiv a odpadu způsobil, že dno hnije. Jezero je proti stavu před 40 lety poloviční, někdejší přístavy jsou dnes od nových břehů vzdáleny celé kilometry. Vlivem zvýšené koncentrace solí ve zbytku jezera z něho zmizely ryby, kterých se tu před lety ročně lovilo 50 tisíc tun. Aral je prakticky mrtev.

Řeka Colorado je příliš znečištěna

Největší řeka amerického jihozápadu, Colorado, jejíž vody se od 30. let používají pro zavlažování 1,5 miliónu hektarů zemědělské půdy, je natolik znečištěná a nadvyužívaná, že úrodná nížina na jejím dolním toku se změnila na vyprahlou a slanou bažinu. V Las Vegas je sice 46 zelených golfových hřišť, ale rybolov, kdysi významný zdroj obživy indiánských civilizací a ještě nedávno kvetoucí zemědělské odvětví, v oblasti ústí řeky do Mexického zálivu již zanikl.

Nedostatek vody nevyhnutelně povede k soupeření mezi městy a venkovem. Vzhledem k potřebě jednoho tisíce tun vody k vyprodukování jedné tuny obilí se může zdát, že ekonomicky výhodnější bude převést dostupnou vodu do měst a obilí dovážet, a ne pěstovat vlastní. Taková úvaha však nenabízí víc než místní řešení.

V celosvětovém měřítku není specializace na spotřebitelská města a zásobitelský venkov perspektivou, protože odvádění vod z venkovských oblastí povede k jejich dalšímu vysušování a následnému vysídlování. Města porostou a spotřebují stále více vody, ta však tím víc bude chybět na venkově k zemědělské produkci, kterou stejně nebude mít kdo vyrábět.

Kruh by se uzavřel - proto je třeba najít jiné řešení. O to se pokusí Druhé mezinárodní vodní fórum, jež právě tento měsíc zasedne v nizozemském Haagu.