Vysočina má z obnovitelných zdrojů možnosti v biomase nebo větru

Kraj Vysočina by mohl zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů zejména spalováním dřevních a rostlinných zbytků nebo stavbou větrných elektráren, které se zatím v kraji jen plánují. Naopak nejvhodnější vodní toky jsou již téměř zaplněny elektrárnami. V kraji je v provozu přes 120 vodních elektráren, největší s výkonem nad deset megawattů je na Dalešické nádrži na Třebíčsku. Jak vyplývá z nové energetické koncepce kraje, největší potenciál na Vysočině mají řeky Sázava, Jihlava, Svratka nebo Oslava. Jsou využity ze 70 až 90 procent. Elektrárny mohou vznikat i na menších tocích, zejména pro pokrytí vlastní spotřeby elektřiny provozovatele.

Naopak v kraji dosud není žádná větší větrná elektrárna. Podle koncepce by se jich vzhledem k charakteru území mohlo postavit přes 50 s výkonem kolem dvou megawattů. V kraji se objevily záměry na větrné parky v několika lokalitách na Jihlavsku, Žďársku a Pelhřimovsku. Většinou narážejí na odpor obyvatel. Na Žďársku, kde jsou podmínky nejpříhodnější, by stometrové stožáry hyzdily chráněnou krajinnou oblast. Investoři také čekají na stanovení dlouhodobějších výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ceny jsou zatím příznivé, ale vyhlašuji se jen na jeden rok.

Největší šance zřejmě nabízí spalování biomasy. Dvě obce v kraji, Bystřice nad Pernštejnem na Žďářsku a Nová Cerekev na Pelhřimovsku, provozují komunální kotelny na biomasu. Přitápí se s ní i v Pelhřimově nebo v Třebíči. Kromě klasických zbytků z pil se nyní zkouší i spalování slámy, zbytků po těžbě v lese nebo speciálně vypěstovaných energetických bylin a dřevin. Obnovitelné zdroje energií se na hrubé spotřebě elektrické energie v Česku podílejí asi 4,2 procenty. Podle požadavků EU by se tento podíl měl do roku 2010 zvednout na 21 procent. Věra Stejskalová