Vysočina potřebuje vodní plochy

Na Vysočině je více než tisíc vodních ploch. Do tohoto počtu jsou započítány rybníky, návesní nádrže, hasičské nádrže, přehrady. Jen v okrese Žďár nad Sázavou mají vodních ploch přibližně 730, z nichž ale reálně nemusí již jedna třetina vůbec existovat, jak uvádí pracovníci Okresního úřadu ve Žďáře nad Sázavou, kteří nechtějí být jmenováni. Vodní plochy jsou velmi důležitým prvkem ekologické stability krajiny a majitelé vodních ploch mají za určitých podmínek možnost požádat o dotace na provoz, odbahnění, obnovu zeleně, rekonstrukci apod. " Finanční prostředky neposkytuje kraj nebo okres, ale dotační programy, " říká k tématu vedoucí Odboru vodního a lesního hospodářství Krajského úřadu v Jihlavě Jaroslav Mikina. Například Státní fond životního prostředí poskytuje žadatelům dotace na odbahňování, opravy rybníků v zájmu ochrany přírody. Maximální výše dotace činí 80 procent z celkové relace nákladů. Agentura ochrany přírody a krajiny v ČR se sídlem v Havlíčkově Brodě zprostředkovává dotace na programy, které efektivně posílí ekologickou stabilitu krajiny. Neposkytuje dotace na rybochovné rybníky nebo jinak hospodářsky zaměřené vodní plochy. " Výše dotace se určuje podle relace nákladů a ekologického efektu, " konstatuje vedoucí střediska Agentury ochrany přírody a krajiny v ČR Václav Hlaváč. Čím vyšší je ekologický efekt vodní plochy, tím vyšší je dotace. Pro jednotlivé vlastníky to může být až 70 procent, pro obce až 80 procent z celkových nákladů. Za těmito programy stojí rozpočty ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství. Podáním žádosti vlastník udělá první krok. Na přidělení dotace však neexistuje žádný právní nárok. Vyjádření komise, která dotaci schvaluje podle posouzení projektu, nemusí být proto vždy kladné. Můžeme jen doufat, že se na Vysočině každoročně objeví více obnovených a čistých vodních ploch.