Význam paroží v medicíně

OD ORIENTÁLNÍ TRADICE K MODERNÍ FARMAKOLOGII

Ve dnech 9. - 12. dubna t. r. proběhlo v kanadském Bannfu (provincie Alberta) první mezinárodní symposium “Parožní věda a technologie produkce” (Antler Science and Product Technology). Hlavním účelem této konference, které se zúčastnilo více než 350 vědeckých pracovníků, lékařů, veterinářů, jeleních farmářů a producentů preparátů připravovaných z parožní tkáně ze 14 zemí celého světa, bylo propojení tradiční orientální medicíny s moderním vědeckým výzkumem paroží. V podmínkách střední Evropy, v zemích s rozvinutými mysliveckými tradicemi, se na paroží jelenovitých hledí především jako na trofej získanou lovem. Proto může být překvapující široká škála jeho využití. Je však současně nutné uvést, že většina způsobů využití paroží nemá s myslivostí mnoho společného, protože paroží se nezískává lovem založeným na mysliveckých principech. Přesto není od věci krátce zhodnotit proběhlou konferenci, protože z přednesených referátů a diskutovaných témat vyplývá, jakými cestami se dnes ubírá výzkum paroží ve světě a co je objektem řady vědeckých projektů.

LÉČIVÉ ÚČINKY ROSTOUCÍHO PAROŽÍ

Hlavním tématem konaného symposia byla problematika léčivých účinků paroží v růstu neboli pantů z hlediska tradiční a moderní medicíny. Měkké rostoucí parohy zvané panty (označení “panty” se používá v mnoha zemích Východu i střední Evropy a pochází z čínského názvu “pan-tui”) se využívají v tradiční orientální medicíně déle než dva tisíce let. Popisy léčení různých chorob pomocí pantů se vyskytují ve starých čínských, japonských a korejských lexikonech pocházejících z dob před naším letopočtem. Nejstarší záznamy o lékařském využití pantů v Rusku, kde měkké parohy některých jelenovitých byly pro jejich vysokou hodnotu nazývané “zlatými rohy”, jsou z konce 15. století. Víra v léčivé účinky (tak jak je praktikována v Japonsku, Koreji i Rusku) je založena na prastarém čínském principu rovnováhy dvou soupeřících sil - ying a yang. Tato rovnováha zaručuje dostatek životní síly, zvane qi (nebo ci), která je nezbytná pro zdraví jedince. Na rozdíl od západního typu medicíny, která se snaží eliminovat předpokládanou příčinu choroby, účinek pantu je převážně v preventivní (holistické) medicíně, tedy v posilování síly yang, která zaručuje dostatečné množství ci. Protože různé části měkkého parohu, který se odřezává při dosažení přibližně 2/3 své maximální délky, mají údajně různé účinky, doporučují se panty pro rozsáhlou paletu nemocí. Špička a střední část se používají jako tonicum v dětské medicíně, horní a střední část je údajně účinná proti reumatoidní artritidě a zánětu kostní dřeně. Dolní část je účinná proti stařecké osteoporóze a ztrátě vápníku v kostech. Další léčebné účinky pantu zahrnují celou řadu nejrůznějších chorob (anémie, osteoartritida, nespavost, ztráta paměti, posílení svalstva, hojení povrchních ran, stimulace imunitního systému, snížení krevního tlaku, mírnění bolesti) a léčení různých chorob reprodukčního systému obou pohlaví (neplodnost, krvácení, impotence, spontánní potraty atd.). V Koreji se panty používají pro léčení srdečních chorob a endokrinních problémů, prevenci stárnutí, rakoviny a chorob jater, plic a nervů. Jak je vidět, panty jsou “zázračným lékem” skoro na všechno!

ZÍSKÁVÁNÍ PANTŮ VČERA A DNES

Po více než dva tisíce let se panty získávaly převážně ze zabitých volně žijících jelenů. Mezi nejcennější patřily panty z jelenů sika, maralů, wapiti a axis, přijímány byly rovněž losí lopaty a paroží sobů. V 17. a 18. století dosáhla poptávka po pantech vrcholu a cena nejdražších pantů se v Číně rovnala ceně zlata. Tato situace vedla k vyhubení jelenů v mnohých oblastech střední Asie a v některých částech Číny a vynutila si nový přístup k získávání pantů - tentokrát na jeleních farmách carského Ruska. Podle jednoho z amerických pramenů byly první jelení farmy zřízeny v oblasti Kaspického moře již kolem roku 1840. Rusové udávají, že první jelení farma byla založena v oblasti dnešního Kazachstánu bratry Sarapovovými v roce 1872. Koncem 19. století bylo již na více než 200 farmách v oblasti Altaje chováno okolo 3100 jelenů, převážně maralů. V sedmdesátých letech minulého století byly jelení farmy založeny také na Novém Zélandě, v Austrálii, Kanadě, USA, Číně, Koreji, Tchajwanu a mnohých státech Evropy. Tyto farmy, na kterých jejich majitelé chovali nejen tradiční “pantové” druhy, ale rovněž další jelenovité (daňka, jelena evropského, milu a sambara), a produkovaly nejen panty, ale také zvěřinu pro restaurace a soukromou potřebu. Současná produkce zvěřiny z farem Nového Zélandu a Evropy je odhadována na přibližně 20 tisíc tun ročně. Produkce pantů v Číně se pohybuje kolem 180 tun, na Novém Zélandu 350 tun, v Rusku 90 tun a v severní Americe 90 tun. Jižní Korea je dnes jejich největším producentem s ročním obratem kolem 1,6 miliardy amerických dolarů.

ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ PANTŮ

Tradičně zpracované paroží se mumifikuje buď několikanásobným ponořením do vařící vody a pak vysušením při teplotě 60 - 70 oC, nebo se zpracovává moderním způsobem: zmrazením a vysušením ve vakuové sušičce. Protože léčivý účinek je připisován krvi obsažené v rostoucím paroží, odřezané parohy se zpracovávají ve svislé poloze se špičkou směřující dolů, aby krev nevytekla. Tradiční formou užívání pantů je ústní podávání v podobě tence nařezaných plátků. Novější způsob podávání spočívá v požívání tablet, kapslí a prášků, nebo v aplikaci tinktury, mazání či injekcích, které se připravují z vodních nebo alkoholových roztoků tkáně pantů. Různé národy upřednostňují nové formy “použití”: Rusové míchají pantový extrakt s vodkou, zatímco Číňané prodávají sáčky s pantovým čajem. V posledních dvaceti letech se stal orientální trh pro panty téměř nenasytný a poptávka po různých produktech souběžně s životní úrovní asijských států neustále stoupala. Bohužel hospodářská krize, která postihla Asii před několika lety, způsobila náhlý pokles cen a přinutila producenty pantových přípravků proniknout na nové trhy, a to zejména na specifický mnohamiliardový “trh zdravých potravin” (Health Food Market) severní Ameriky a Evropy.

VYUŽITÍ LÁTEK Z ROSTOUCÍHO PAROŽÍ V LÉKAŘSTVÍ

Na rozdíl od asijských zákazníků Severoameričané a Evropané nemají vypěstovanou tradici a silnou víru v léčivé účinky pantů. Proto bylo třeba předložit vědecké důkazy o medicinální hodnotě pantů, které by uspokojily kritické publikum. Zda panty mají opravdu tak silný léčivý účinek, nebo jde pouze o pověru pramenící z podstaty parohu jako symbolu síly, prudkého růstu a opakované roční regenerace, je prozatím sporné. Podobně zázračné účinky se připisují v čínské tradici rohům nosorožců, kostem tygrů a žluči medvědů. Naštěstí pro volně žijící jelenovité se dnešní silná poptávka po pantech pokrývá z produkce jeleních farem. Jinak bychom asi museli odepsat většinu jelenovitých Asie jako vymřelé druhy.

Nejstarší prameny popisující účinky pantů pocházejí ze sovětské vědecké literatury třicátých let, modernější články lze nalézt v časopisech vydávaných v Koreji, Japonsku, Číně a Tchajwanu. Protože většina těchto publikací je v asijských jazycích a vědecká kvalita tohoto výzkumu je často nízká, léčebné účinky preparátů, jako je ruský “Pantocrin” nebo japonský “Rulondin” nejsou všeobecně akceptovány ve standardní medicíně. Hlavním důvodem skepticismu je konzervace pantů ve vroucí vodě, která denaturuje bílkoviny, peptidy a aminokyseliny přítomné v rostoucím parohu. Dalším nedostatkem je standardizace přípravku a všeobecná nepřítomnost kontrolních skupin ve zvířecích nebo lidských pokusech. Přes všechny tyto nedostatky novodobý výzkum růstu parohů naznačuje, že panty mohou mít slibnou budoucnost ve veterinární i lidské medicíně.

Rostoucí paroh je u savců nejrychleji rostoucí tkání. Denní přírůstek parohů u jelena wapiti nebo u soba může dosáhnout až 2 cm. Tento fantastický růst lýčí, chrupavky, nervů, cév a kostí je řízen komplexním mechanismem zahrnujícím škálu růstových hormonů, steroidy, vitamín D, prostaglandiny, enzymy a jejich přenašeče. Prudký růst chrupavčité a kostní tkáně vyžaduje masivní produkci tuků, polysacharidů, kolagenu, sulfátů a kyselin, přičemž mnoho z těchto látek se používá v moderní medicíně ke zmírnění příznaků osteo- a reumatoidní artritidy a degenerace kůže a chrupavek.

VÝSLEDKY KONFERENCE

Výsledky pokusů přednášených na konferenci v Bannfu naznačují, že přípravky z čerstvých nebo vysušených pantů byly s úspěchem použity jako štěpy v čelistní chirurgii, podporovaly regeneraci chrupavek zničených úrazem nebo artritidou, stimulovaly růst mladých zvířat, zvýšily fagocytósu buněk imunitního systému a ovlivňovaly růst nových cév. Tyto moderní studie byly provedeny převážně v univerzitních laboratořích Anglie, Austrálie, Jižní Koreje, Nového Zélandu, USA a Kanady.

Podle mého názoru je snad nejslibnější medicinální součástí parohu nespecializovaná tkáň jeho rostoucího vrcholu zvaná mesenchym. Ta je složena z rychle se množících buněk, které mají zárodečný charakter a podobají se tkáním embrya. Jelení paroh je jedinou savčí tkání, při jejíž tvorbě je dospělý jedinec schopen produkovat mesenchym. Podobně jako embryonální tkáň se i mesenchym může přetvářet do tkání kůže, chrupavky, kostí i krevních cév. Léčebný potenciál zárodečných buněk je obrovský, a proto je využití těchto buněk nesmírně populární při lékařském výzkumu v severní Americe. Transplantace buněk do mozku pacientů s Alzheime-rovou nebo Parkinsonovou chorobou, náhrada zdegenerovaných kostních chrupavek, náhrada krevních buněk v kostní dřeni pacientů s leukémií, obnovení nervového spojení při poškození míchy a řada dalších dosud neléčitelných chorob se snad brzy podaří vyléčit s pomocí zárodečných buněk.

Výzkum růstu parohu a přípravky z rostoucího paroží mohou mít slibnou budoucnost v ortopedické medicíně, hojení popálenin a těžkých ran a při rychlém hojení komplikovaných zlomenin. Další možnosti jsou v léčení zdegenerovaných a úrazem zničených chrupavek, léčení osteoporózy, chorob cévních a možná i v boji s vypadáváním vlasů, protože lýčí je jediným typem kůže savců, ve které nastává kompletní regenerace nových vlasových cibulek.

Slibných výsledků bylo dosaženo pomocí extraktů získaných konzervací pantů metodou zmrazení a vysušení ve vakuu, protože tato metoda zachovává biologicky účinné komponenty. A tak nové možnosti využití prastarého principu léčení pomocí pantů, které byly založeny na čínské tradici, snad v blízké budoucnosti spojí orientální víru s moderní západní farmakologií.

Výsledky léčebných účinků pantů, studie růstu a mineralizace paroží a diskuse o standardizaci, kvalitě pantů a legálních a etických problémech spojených s anesthesií a odřezáváním parohů, budou vydány knižně ve vydavatelsví University of Alberta Press pravděpodobně ještě tento rok. Editory unikátní knihy Antler Science and Product Technology jsou Dr. J. Sim, Dr. R. Hudson a Dr. H. Sanwoo ze Zemědělské a lesnické fakulty University Alberta z Kanady.

PROGRAM A PŘEHLED DISKUTOVANÝCH TÉMAT

Symposium bylo rozděleno na tři plenární schůzky a dvě pracovní schůzky (workshop):

I. plenární schůzka “Nervová a hormonální regulace růstu a vývoje paroží”,

I. pracovní schůzka “Mezinárodní regulace kvality pantů, etická problematika anesthesie a odřezávání paroží”,

II. plenární schůzka “Chemické složení pantů (rostoucího paroží), jejich farmakologie, molekulární charakteristiky a využití v biolékařské praxi”,

II. pracovní schůzka “Spojení Východu se Západem, kontakty mezi producenty a zákazníky, obchod (export, import), strategie propagace pantů v rostoucím trhu zdravé výživy”,

III. plenární schůzka “Účinky pantových preparátů v tradiční i moderní lidské a veterinární medicíně akutních a chronických chorob”.

Na symposiu bylo předloženo rovněž 31 posterů (tabulí s texty příspěvků a obrazovou dokumentací) z Kanady, Jižní Koreje, Číny, Nového Zélandu, Austrálie a Ruska. Zajímavým momentem byla dražba různých upomínkových předmětů z celého světa, které darovali účastníci konference. Celkový výnos činil 32 tisíc kanadských dolarů. Peníze byly uloženy na konto nově připravovaného ústavu pro výzkum paroží.

PROF. JIŘÍ BUBENÍK