Vzácný tetřívek bojuje o přežití, bez pomoci z Jizerských hor zmizí

Populace vzácného tetřívka obecného, pro něhož jsou v rámci republiky Jizerské hory jedním z posledních útočišť, postupně klesá. Lesy České republiky ve spolupráci se Správou Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor proto uvažují o zlepšení v současnosti více než tristních podmínek vzácného živočicha, který je veden jako ohrožený druh.

"Stavy tetřívka se snižují v celé Evropě. V Jizerských horách se jejich počet začal monitorovat od osmdesátých let, přičemž v poslední době dochází k rapidnímu snížení četnosti tohoto silně ohroženého druhu," sdělil Libor Dostál z Lesů ČR.

Tetřívci, jejichž populace je v Jizerských horách po Krušnohoří a Šumavě největší v republice, potřebují k rozmnožování a hledání potravy volné, otevřené plochy a především klid. "Tetřívek vnímal poškození lesů vlivem imisí, jež se rapidně projevilo v osmdesátých letech minulého století, jinak než lesníci. Na holinách a rašeliništích náhorní plošiny totiž našel vhodné prostředí k životu. Počátkem 90. let tak populace tetřívka postupně stoupala," upřesnil pracovník Lesů ČR.

Od druhé poloviny devátého decenia minulého století naopak stavy tetřívka v Jizerských horách zaznamenávají pokles. "Holiny zarůstají a prakticky dnes neexistuje klidová zóna. Cyklisté jsou schopni se dostat i v časných ranních hodinách na místa, kde se v tu dobu dříve nikdo nevyskytoval, a ruší tokající kohouty. Velkým problémem jsou rovněž sběrači lesních plodů, před nimiž žádné místo nezůstane skryto," dodal Libor Dostál.

Nedostatek klidu na rozmnožování a málo volného prostoru nutí vzácného kura hledat si k životu nová místa. Často tak využívá lesní cesty, průseky i manipulační plochy. "Zde je však opět nesmírně rušen," uvedl Dostál. Jen na sledované ploše v Jizerských horách o rozloze 24 plošných kilometrů klesly za posledních šest let jeho stavy o 40 procent.

"Řešení situace by mohlo spočívat v tom, že do tokanišť v nejrozsáhlejších rašeliništích by byl celoročně znemožněn přístup. Otázka zní, zda je tato cesta reálná," zauvažoval Dostál, podle něhož každý zákaz mnoho lidí nabádá k jeho porušování. "Mám za to, že schůdnější a účinnější je vytvořit v nejklidovějších částech hor odlesněné loučky, které se trvale stanou vhodným biotopem nejen z hlediska toku a hnízdění, ale i vyšší ochrany před predátory. Nejde o nic jiného, než alespoň na malých plochách napodobit stav, který tu byl před deseti lety," dodal pracovník Lesů ČR. "Tento postup se může někomu jevit jako příliš radikální, ale vidím v něm základní způsob ochrany silně ohroženého druhu," sdělil Dostál, podle něhož nemusí bez aktivnějšího přístupu životaschopná populace v Jizerkách do 20 let vůbec existovat.

Největší část populace tetřívka je soustředěna na území chráněných oblastí. "Současná situace je řešitelná pouze za aktivního managementu ochrany. Když se budeme jen dívat, tetřívek zcela vymizí. Případné a hypotetické vytvoření bezlesých ploch bychom proto viděli v souvislosti s ochranou živočicha pozitivně, i když by taková věc vyžadovala řadu složitých jednání," informoval Pavel Vonička ze Správy CHKO Jizerské hory.