Vzduch je sice čistší, ale lidem se čím dál hůř dýchá

Přes půl miliónu obyvatel České republiky má astma. Počet nemocných dramaticky roste, přestože se životní prostředí zlepšuje. Je to daň civilizaci, říkají odborníci. Alergické choroby jsou daní, kterou lidstvo platí za svůj civilizační pokrok. Ještě v 50. letech bylo v české populaci asi 10 procent alergiků, dnes odborníci uvádějí až čtyřicet procent takto nemocných lidí.

"I když se zlepšila diagnostika, není možné přičítat tento nárůst jen pokroku v odhalování choroby," řekl ředitel Dětské léčebny respiračních nemocí se speleoterapií ve Zlatých Horách Vladimír Svozil. "Na vině je především koncentrace lidí v městech, způsob života a práce a zřejmě také nevhodně průmyslově zpracovaná strava," dodal.

Úžasný pokrok v léčbě astmatu nastal podle tajemníka České iniciativy pro astma Viktora Kašáka, když výzkumní pracovníci před několika lety přišli na příčinu nemoci. "Je to zánět, který léčíme protizánětlivými léky. Používají se kromě jiného inhalace kortikoidů, což jsou hormony. Pouze u těžkých astmatiků, kterým se musejí předepisovat velké dávky, mohou mít vedlejší účinky," ujistil Kašák.

Astmatem, jehož hlavním spouštěcím mechanismem je tzv. senná rýma, tedy alergie, trpí ve světě 150 miliónů lidí. V Česku je 600 000 nemocných. Stoupající výskyt choroby zaznamenávají lékaři u dětí, postiženo může být až 13 procent z nich. Kromě astmatu děti stále více trpí hlavně opakovanými nemocemi dýchacích cest. "Zatímco dříve bývaly postižené hlavně horní cesty, nyní se potíže přesouvají do dolních cest dýchacích, což je závažnější," podotkl Svozil.

Přestože se životní prostředí zlepšuje, pacientů s astmatem neustále přibývá. Za posledních deset let se v Česku jejich počet zdvojnásobil. Astmatiků je více tam, kde je čistější životní prostředí, například ve Skandinávii či na Novém Zélandu. "Nevíme přesně, čím to je. Člověk má v sobě zřejmě jakýsi přepínač . Kde je více virů a bakterií, tam se více daří infekcím než astmatu, a opačně," dodal Kašák.

Díky včasné a preventivní léčbě však ubývá těžkých forem nemoci. Ročně v České republice na astma zemře asi 140 osob. I toto číslo by mohlo být menší.

"Pokud lidé nebudou podceňovat příznaky a včas se svěří do péče odborníků, nebudou se muset v životě příliš omezovat. Odepřeno jim nezůstane ani sportování," řekl Petr Pohunek z České iniciativy pro astma. K praktickému lékaři nebo ke specialistovi by se měl vydat každý, u koho se objeví po virových nemocích, po noci nebo po námaze kašel, pískání na hrudi, dušnost a pocit tíže.

Pokud se člověk neléčí, mohou záchvaty dušnosti způsobit nevratné škody v dýchacích cestách, v průduškách a plicích, zatěžují srdce a cévní systém. Zanedbaná nemoc může vést až k invaliditě i u dítěte nebo mladého člověka. Podle názoru ředitele Svozila by léčba astmatu a dalších nemocí dýchacích cest měla v budoucnu směřovat ke snižování dávek léků. "Pacienti by více měli jezdit více do lázní, k moři, na hory," řekl.