VZHŮRU DO EVROPY - LEVICKÉ POĽOVNÍCKE DNI 2001

Již tradičně se setkávají slovenští poľovníci a jejich hosté na “Levických poľovníckych dnech”. Nejinak tomu bylo i 17. března t. r., kdy se v rámci této akce konal vpravdě mezinárodní seminář: “Slovenské poľovníctvo v integrovanej Európe”. Tomuto tématu odpovídala také reprezentativní mezinárodní účast v čele s generálním sekretářem FACE panem dr. Yvesem Lecocquem. Rakousko reprezentoval generální sekretář Centrální rakouské myslivecké organizace dr. Peter Lebesorger, Maďarsko prof. Tamás Köhalmy a prof. Sándor Faragó z University v Šoproni, Polsko prof. Boguslaw Fruziňski z Vysoké školy zemědělské v Poznani, vedoucí představitel Polského mysliveckého svazu a Chorvatsko Ing. Mirijan Grubešič z Lesnické fakulty v Záhřebu. Naši republiku tradičně zastupoval prof. Josef Hromas, předseda ČMMJ.

Jak název semináře napovídá, nosným tématem byla myslivost v Evropě, zejména pak její místo ve státech Evropské unie (EU). Z tohoto pohledu byla většina příspěvků přednesených zahraničními účastníky velmi zajímavá a pro myslivce ze států usilujících o integraci do EU v mnoha ohledech poučná. To je také příčinou, proč z celkového počtu 16 příspěvků budeme podrobněji glosovat pouze ty, které se této velmi aktuální tématice věnovaly.

Prvním je příspěvek dr. Lecocqua nazvaný “Myslivost a chov zvěře - výzvy a šance”. Jak již bylo řečeno, dr. Lecocque je generálním sekretářem FACE (Féderation des Association de Chasseur de l' Europe - Federace mysliveckých svazů pro zachování zvěře). Pro členství ve FACE není podmínkou členství v EU. Členy FACE jsou národní myslivecké svazy 28 evropských států včetně ČR. FACE je partnerem pro jednání s různými institucemi EU (Evropská komise, Rada ministrů, Evropský parlament), Radou Evropy a nestátními organizacemi na ochranu přírody (např. IUCN - Mezinárodní unie pro ochranu přírody). FACE tedy zastupuje a hájí zájmy téměř 7 milionů myslivců, organizovaných ve svých národních svazech.

První významnou formou činnosti FACE je lobování za myslivecké zájmy. Shromažďuje podklady, zpracovává návrhy a předkládá je institucím, které na různých úrovních mohou zasáhnout do práv myslivců. Na druhé straně upozorňuje své členy na každou iniciativu, která se jejich práv může dotknout. Druhou neméně významnou formou činnosti je podpora myslivosti jako rozumného a trvale udržitelného využití přírodních zdrojů jako nástroje rozvoje venkova, zachování druhové pestrosti volně žijící zvěře a jako ochrana, zlepšení nebo obnovení jejího životního prostředí. Dr. Lecocque je typickým “evropsko-unijním” politikem, a tak nebylo překvapením, že jeho referát byl brilantní. Bohužel zopakoval jen dosud známá fakta a pouze velmi obezřetně se dotkl některých zvláště citlivých míst (např. tzv. “ptačí” směrnice EU). Stejný ohlas jako v Levicích by jeho referát měl asi i na jednání militantních ochránců přírody.

Poněkud větší oživení v sále přinesl svým vystoupením dr. Lebesorger. Jako myslivec “postižený” vstupem své země do EU se na vlastní kůži přesvědčil, co tento krok znamená a co myslivosti v Rakousku přinesl. Vystoupení bylo rétoricky brilantní, značně emotivní, ale tak trochu připomínalo pláč nad rozlitým mlékem. Dr. Lebesorger se zcela pochopitelně soustředil na čtyři nejproblematičtější okruhy.

Prvním je obávaná “Ptačí směrnice” (Směrnice 79/409EHS o zachování volně žijících druhů ptáků) z roku 1979. Je to směrnice určující výčet lovných druhů ptáků (např. v Rakousku vyčleňuje z lovných druhů volavku, kormorána i krkavcovité), omezující dobu lovu (nařizuje ukončit lov všech druhů ptáků nejpozději do 31. 1.), vylučující lov v období toku, na tahu nebo na zimovištích (vylučuje jarní lov sluk a tetřevovitých) a přinášející řadu dalších doporučení, komplikujících myslivcův život.

Další směrnice, která evropským myslivcům velmi významně zasahuje do jejich práv, je “Směrnice 92/43EHS o zachování přirozeného životního prostoru, volně žijících zvířat a rostlin” (tzv. Fauna - Flora - Habitat tedy FFH směrnice). V přílohách této směrnice je uvedena řada druhů živočichů, jejichž statut i stupeň ochrany je v různých zemích rozdílný. Stává se, že týž druh může být v rámci EU v jedné zemi kriticky ohrožen (např. protože se zde vyskytuje na samé hranici areálu svého výskytu), avšak ve druhé je zcela běžný, žádný ochranný statut nepotřebuje a naopak vyžaduje určitý stupeň regulačního zásahu. A jakoby nebylo dost různých konvencí na ochranu zvířat a rostlin (Bernská, Bonnská, Washingtonská), zpracovává se v rámci EU projekt NATURA 2000. Jde o projekt sítě evropských chráněných území, ve kterých se předpokládá úplný zákaz výkonu práva myslivosti.

Třetí problematickou oblastí je hygiena zvěřiny. Díky velmi striktním nařízením o hygieně potravin, zvěřinu nevyjímaje, pošlapala EU dle našich rakouských kolegů všechny tradiční zvyky související s lovem, vyvrhováním a opracováním zvěřiny. A to určením maximální doby, po kterou může být zvěř nevyvržena, postupem a hygienickými předpisy, které je nutné dodržet při vyvrhování ulovené zvěře v zařízeních odpovídajících normám platným v EU, až po její uchování v chladících zařízeních vyhovujících normám EU. Na druhé straně je třeba přiznat, že cena dokonale opracované zvěřiny uložené v odpovídajících zařízeních výrazně vzrostla, a přinesla tak zvýšení zisku, který se může pozitivně projevit i na zvýšení investic do myslivosti.

Poslední vzpomenutou oblastí je zákon o zbraních. Rakouský zákon o zbraních byl velmi liberální a umožňoval plnoletým osobám držení a převážení nenabitých dlouhých zbraní. Případná omezení, vzniklá vstupem Rakouska do EU, byla kompenzována možností získat “Evropský zbrojní průkaz” umožňující bezproblémový převoz loveckých zbraní přes všechny hranice členských zemí EU.

Sympaticky vyzněl závěr referátu. Směrnice týkající se výkonu práva myslivosti jsou velmi přísné, ale nejsou dogmatem. Pokud se jednotlivé kandidátské země dobře a včas ke vstupu do EU připravují, pak je možné zdánlivě omezený prostor rozšířit. K tomu ovšem nemohou posloužit žádné emoce a nepodložené údaje. Argumentace na základě konkrétních, vědecky získaných poznatků o populační hustotě, dynamice, početnosti vybraných druhů zvěře na straně jedné a pokora a respekt k požadavkům jiných organizací na straně druhé mohou vést, jak ostatně dokládají četné příklady, k oboustranně přijatelnému kompromisu.

Máme-li srovnávat situaci, v jaké se nachází naše a polská myslivost, pak nutně musíme našim severním sousedům závidět. Přinejmenším to, že polský myslivecký zákon byl schválen již v roce 1995. Ve znění tohoto zákona je volně žijící zvěř majetkem státu, její obhospodařování se děje pouze v loveckých revírech (honitbách), jejichž minimální výměra je 3 000 ha, honitby mohou být pronajaty pouze mysliveckým sdružením (nikoliv fyzickým osobám). Členství v Polském mysliveckém svazu je podmínkou pro výkon práva myslivosti, stejně jako polské státní občanství, absolvování mysliveckého kurzu a bezúhonnost. I v Polsku se opakovaně objevují snahy o novelizaci tohoto zákona a o celkové narušení struktury Polského mysliveckého svazu. Cílem je snížení minimální rozlohy honiteb na 300 ha, privatizace honiteb a omezení vlivu Polského mysliveckého svazu přenesením pravomocí na dobrovolná sdružení fyzických osob a mysliveckých sdružení. I v těchto podmínkách se daří, jak uvedl Prof. Fruziňski, udržovat optimální stavy spárkaté zvěře s ohledem na požadavky a cíle lesníků. Ročně se v Polsku loví 32.000 kusů zvěře jelení, 138.000 kusů zvěře srnčí a 78.000 kusů zvěře černé. Vzhledem k drastickému poklesu početnosti losa (v sezóně 1999/2000 bylo uloveno pouze 207 losů) byl jeho odstřel na tři roky zastaven. Dramatický pokles stavů se dosud nedaří zastavit u drobné zvěře (např. v roce 1996 bylo uloveno 131.000 koroptví, v roce 2000 pouze 28.000).

Maďarští kolegové informovali o pokroku v harmonizaci maďarské legislativy s požadavky EU. Opět byly připomenuty již výše zmíněné směrnice. Byly předneseny základní informace o výskytu, početnosti a ochraně dravců, krkavcovitých ptáků a šelem (Prof. S. Faragó). Pro české myslivce stojí za to uvést, že všechny v Maďarsku vyskytující se druhy dravců jsou chráněny. Jedinou povolenou výjimkou je lov jestřába (odchyt i odstřel) ve vzdálenosti 500 m od farmových chovů pernaté zvěře a drůbeže (doba lovu od 1. 7. do 31. 10.). Z krkavcovitých se celoročně loví sojka obecná, straka obecná, vrána obecná a havran polní (ten dokonce od roku 1980 i selektivním jedem). Ze šelem je možné celoročně lovit lišku obecnou, psíka mývalovitého, mývala severního. Omezenou dobu lovu mají šakal obecný, tchoř tmavý a kuna skalní. Pouze v bažantnicích a drůbežárnách se povoluje odchyt lasice kolčavy. Ostatní druhy šelem, včetně tzv. velkých šelem, jsou v Maďarsku přísně chráněny. Velmi zajímavé informace přinesl příspěvek Prof. Köhálmyho. Tabulkově uspořádaný přehled základních informací o velikosti lovecky využívané plochy, počtech myslivců a jejich procentuálního zastoupení v populaci, charakteristika mysliveckých zákonů, vlastnictví zvěře a práva vlastníka v jednotlivých členských zemí EU jsou informace, které jsou pro posouzení našich ambicí velmi důležité a zaslouží si samostatného zpracování v některém z příštích čísel Světa myslivosti.

Dosud jsme se věnovali problémům států, které jsou členy EU, nebo jejichž členství je tak říkajíc “na spadnutí”. Ale i válkou ztýrané Chorvatsko řeší podobné problémy. Ještě uprostřed válečné vřavy byl v roce 1994 přijat nový myslivecký zákon, který zásadním způsobem změnil vztah k výkonu práva myslivosti. Tento zákon je založen na vlastnickém a nájemním systému, umožňujícím vznik vlastních a společenstevních honiteb. Vlastní honitbu může vytvořit vlastník jedině tehdy, pokud disponuje souvislou plochou o minimální výměře 1.000 ha. V praxi to znamená, že tento typ honitby může v Chorvatsku vytvořit pouze stát. Pronájem honiteb se realizuje formou veřejné soutěže. Podle typu honitby může pronájem trvat 10, ale také 30 let. Mohou se o něj ucházet myslivecká sdružení, právnické i fyzické osoby. Nájemné státních honiteb dosahovalo v první fázi hodnoty 40 - 80 Kč za 1 ha, dražby jej však vyhnaly v extrémních případech až na 2 280 Kč, jeho průměrná hodnota je 140 Kč za 1 ha. Nájemné za společenstevní honitby je ovšem podstatně nižší (5 - 20 Kč za 1 ha). Společným znakem chorvatských honiteb jsou nízké početní stavy většiny druhů lovné zvěře. Pochopitelným cílem chorvatských myslivců je tedy zvýšení jejich početních stavů a tomu je podřízena také politika Chorvatského mysliveckého svazu.

O tom, že i Slovenská republika má co se týče myslivosti a EU jasno, svědčil příspěvek z Ministerstva poľnohospodárstva SR. Naši sousedé již předložili např. žádosti o udělení výjimky pro lov vlka (stejně jako Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko), medvěda hnědého, rysa ostrovida a kočky divoké. Předložili rovněž návrhy na doplnění příslušné přílohy “Ptačí směrnice” a požádali o zařazení některých druhů (krkavec velký, kormorán, jestřáb lesní, káně myšilov, káně rousná, racek chechtavý, labuť velká) mezi druhy lovné s vymezenou dobou lovu, která bude odpovídat požadavku této směrnice. Podnikli rovněž rozhodné kroky k odsouhlasení konečného výčtu lovné pernaté zvěře.

A co my? Naše přijetí do EU se podle všeho blíží (chtělo by se říci nezadržitelně), a to by mělo znamenat, že podobně jako naši sousedé i my jsme již v předstihu reagovali na různé směrnice, nařízení a opatření, abychom pro své členy ve spolupráci s FACE zajistili i nadále myslivost nejlépe v nezměněné podobě. Nejsem si docela jist, možná jsem přehlédl informace o výsledcích našich jednáních a o tom, jak dopadly naše žádosti o výjimky z lovu, seznamy výčtu pernaté zvěře a doby jejich lovu, neodporující obávaným směrnicím. Že by naši poslanečtí odborníci na myslivost vše v tichosti dojednali a do návrhů nových mysliveckých zákonů iniciativně vložili? Jelikož vím, že zázraky se nedějí, pak prosím: “Svatý Huberte ochraňuj naši myslivost!”

Jistě i ostatní referáty by si zasloužily alespoň krátkou zmínku. Bohužel, vyhrazený prostor to nedovoluje. Je tu však ještě něco, co bych rád připomněl našim organizátorům různých konferencí s mysliveckou tématikou. Než začnete něco organizovat, pak prosím porovnejte své finanční požadavky na účastníky vašich konferencí s finančními požadavky našich slovenských kolegů. Možná i to je důvodem, proč v Levicích praskal přednáškový sál s kapacitou 300 posluchačů ve švech.

Přednesené referáty

Myslivost a chov zvěře v EU - výzvy a šance (Y. Lecocq), Rakouská myslivost v podmínkách EU (P. Lebersorger), Poznatky o harmonizaci s EU potřebné v praxi maďarského mysliveckého hospodářství (T. Köhalmi), Úkoly a perspektivy myslivosti v ČR před vstupem do EU (J. Hromas), Polská myslivost před vstupem do EU (B. Fruziňski a L. Labudzki), Problematika a perspektiva myslivosti v Chorvatské republice (M. Gruběšič, M. Dodan a A. Rožič), Úkoly myslivecké legislativy v předvstupním období do EU (M. Beláček), Perspektivy ochrany a obhospodařování lovné zvěře v 21. století (P. Hell, J. Konôpka a P. Garaj), Slovensko - rakouská spolupráce ve výzkumu jelení a srnčí zvěře (M. Vodňanský a A. Sommer), Predátoři v Maďarsku - statut, ochrana a obhospodařování (S. Faragó), Kontrola liščí populace pomocí betonové skružové pasti (H. Spliler), Perspektivy a úkoly lovecké turistiky na Slovensku (B. Možucha), Problémy a perspektivy obchodování se zvěřinou (J. Turza), Současnost a perspektiva intenzivních chovů zvěře v ČR (P. Forejtek), Současná situace oceňování zvěře v ČR a v Polsku (J. Feuereisel), Ochrana životního prostředí - jedna z hlavních priorit Slovenských elektráren, a. s. (B. Mihály).

RNDr. Petr Koubek, CSc.