Za škody způsobené zvěří mohou i turisté

Po sklizni na zemědělských pozemcích a s příchodem sněhu se zvěř stahuje do krytin lesních porostů. Zde hledá kromě skromné potravy také klid a ochranu před chladem. V převážně smrkových lesích našeho regionu je však v této době pro divoce žijící zvířata jen málo potravních příležitostí. Z toho důvodu je nyní nejdůležitější povinností myslivců pečovat o přikrmování všech druhů býložravé zvěře. Využívá se k tomu různých druhů krmiv, např. luční a jetelové seno, letnina z listnatých dřevin a keřů, sušené kopřivy a maliník. Z jadrných krmiv se nejvíce využívá oves, dále kaštany, žaludy a v poslední době nabývají na významu i granulovaná krmiva. Významná jsou i dužnatá krmiva, např. brambory, topinambury, krmná kapusta a mrkev. Nezbytné je také celoroční předkládání kamenné soli a v zimě kácení měkkých listnatých okusových dřevin. Od předvánočního období až do předjaří je nutno předkládat dospělé spárkaté zvěři především kvalitní objemové krmivo, pouze pro mladá zvířata je nutné zřídit pod krmelcem oplocené oddělení s přísunem výživných jadrných i dužnatých krmiv. Kromě nerušeného příjmu kvalitní potravy v pravidelných intervalech potřebuje především přežvýkavá zvěř klid a možnost zálehu v závětrné krytině. Vysoká návštěvnost lyžařů a rekreantů v lesích často klid zvěře neúnosně narušuje. Zvířata žijí v neustálém strachu, bez odpočinku a z hladu působí škody na lesních porostech. Všichni návštěvníci zimního lesa by se měli chovat tiše, pohybovat se jen po lesních cestách a obzvláště se vyhýbat bezprostřední blízkosti krmelišť pro zvěř. Obzvláště za silných mrazů a vysokého sněhu totiž zvířata vyhledávají svoje zálehy v blízkosti krmelišť, aby neztrácela sílu přecházením ve zledovatělém a umrzlém sněhu. Když je lidé vyruší, zvířata se zmateně rozbíhají do vzdálených míst, žijí ve strachu a hladoví. Mnoho kusů, zejména mladší zvěře, takto onemocní nebo uhyne.