Žádné dobré zprávy o klimatu
05.03.2007 | Agroenvi.cz
Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) zveřejnil v Paříži první část své v pořadí již čtvrté hodnotící zprávy o klimatických změnách. Zpráva potvrzuje narůstající trend emisí skleníkových plynů (především oxidu uhličitého, ale také metanu a oxidu dusného). Konstatuje, že za poslední dekádu se zvýšil jejich vliv na ohřívání planety o 20 %. To je nejstrmější nárůst za poslední dvě staletí. Přirozené změny, způsobené sluneční činností, by byly pětkrát nižší. Posledních dvanáct let bylo (až na jedinou výjimku) nejteplejších od počátku systematických měření teplot v polovině 19. století. Vědci zároveň jednoznačně konstatují, že vliv lidské činnosti na klimatické změny je zřetelný.
Za posledních sto let vzrostla globální teplota o 0,74 °C, přičemž trend nárůstu teplot se neustále zrychluje. Dnes globální teplota roste o 0,13 °C každých deset let. Zvyšování teploty má již dnes celou řadu přímých a velice neblahých důsledků. Posledních padesát let stále klesá počet chladných dní a nocí v roce a naopak stoupá počet dní horkých, včetně extrémních veder.
Změny teplot mají zásadní vliv na změny v cirkulaci vody. Stoupají srážkové úhrny ve vyšších zeměpisných šířkách (tedy v severních a centrálních částech Evropy, Ameriky i Asie), naopak v tropech a subtropech (Středomoří, Sahel, jižní Afrika i Asie) srážky rapidně klesají.
V posledních deseti letech stoupají hladiny světových moří o 3,1 mm ročně, což je o 70 % více, než byl trend předcházejících čtyř dekád. Jen v průběhu minulého století se hladiny oceánů zvedly o průměrných 17 cm. K tomu přispívá také tání pevninských ledovců. Na severní i jižní polokouli ubývají horské ledovce, což v letech 1993–2003 přispívalo ke zvýšení hladiny světových moří o téměř 0,8 mm za rok. Tání ledovců v Grónsku a v Antarktidě zvedalo ve stejném období hladinu o 0,4 mm za rok. Ubývá také mořských ledovců v Arktidě, a to v průměru o 2,7 % ročně – v letním období dokonce o 7,4 %.
IPCC zpracoval čtyři varianty dalšího vývoje na základě složitých matematických modelů. Všechny se shodují v tom, že v následujících dvaceti až třiceti letech poroste globální teplota asi o 0,2 °C každých deset let. Nárůst teplot po roce 2030 se v jednotlivých scénářích liší – předpokládají nárůst o 1,7 až 6,3 °C, což jsou hodnoty o 0,3 až 0,5 °C vyšší, než říkaly předchozí odhady.
Další články v kategorii Ekologie
- Evropská podpora pomůže zvýšit bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Začíná výstavba společného operačního střediska SOS 112 (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek (25.09.2026)
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)
- Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry (23.09.2026)
- Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 30.500 škeblí (22.09.2026)

Tweet



