ZAJÍMAVOSTI Z BIOLOGIE DAŇKA EVROPSKÉHO (Dama dama)

01.04.2002 | Svět myslivosti

(str. 6)

K chovatelsky nejsledovanějším parametrům patří reprodukční výkonnost zvířat. Platí to jak pro chovy spárkaté zvěře ve volnosti i v oborách, tak pro farmy s chovy jelenovitých druhů. Studium biologických schopností těchto druhů může být o to preciznější, čím bližší je kontakt chovatel - zvíře. Z tohoto pohledu poskytují velmi vhodné podmínky nejintenzívněji vedené chovy, tj. farmy jelenovitých a ostatních hospodářsky využívaných druhů. Na farmách je možné kromě jiného sledovat a prokázat jevy, které ve volnosti nebo v oborách sice můžeme zaznamenat, ale vzhledem k charakteru chovu nemáme možnost jejich jednoznačných vysvětlení.

PŘÍČINY ZIMNÍHO ROCHÁNÍ DAŇKŮ

V oborních chovech daňka evropského, zvláště v těch s velmi dobrou chovatelskou péčí a dále v semenných letech lesních dřevin, lze občas zaznamenat projevy říje (hlavně rochání dospělých daňků) ještě v prosinci až lednu. O těchto projevech se v odborné literatuře zmiňuje např. Husák a kol. (Daněk, sika, jelenec, SZN Praha, 1986) a vysvětluje je opakovanou říjí daněly, která nebyla oplozena v běžném termínu říje.

Takto formulované vysvětlení však neodpovídalo našemu pozorování z oborního chovu daňčí a jelení zvěře v Kopidlně (okr. Jičín), kde jsme v zimě také sledovali říjícího daňka. V následujícím roce se zcela atypicky (až v měsíci srpnu) objevilo v populaci zvěře několik čerstvě kladených daňčat, která vodily velmi mladé daněly (posuzováno bezkontaktně, pouze pozorováním). A to byl onen zásadní "problém”. Věk těchto daněl z pochopitelných důvodů nešlo jednoznačně (kontrolou chrupu) prokázat, zůstalo proto u předpokladu, že se matkami staly danělky kladené předchozí rok. Vše s podmínkou, že velmi rychle pohlavně dospěly a šly poprvé do říje někdy v období konce starého a začátku nového roku. Předpoklad se nezdál být příliš reálný, hlavně proto, že u daňčí zvěře nebylo takto urychlené dospívání zatím popsáno. Jiné vysvětlení se však v té době nenabízelo.

O něco později byl však předpoklad potvrzen (alespoň jako biologická schopnost daňka evropského), a to pozorováními zvířat pocházejících z malých daňčích farem. Jednou z nich je chov bílých daňků ve Skuhrově n. Bělou (okr. Rychnov n. Kn.). Opakovaně po dva roky za sebou rodily danělky vzešlé ze stejného rodičovského spojení svá první daňčata již rok po svém narození. Také jsme pozorovali (hlavně v prvém případě a až do porodu daňčete nevysvětlitelné) jakoby neukončené říjné chování jediného dospělého daňka v chovu (omezený příjem krmiva, přetrvávající ztráta tělesné hmotnosti, i když bez hlasových projevů). Stejná zkušenost pochází i z Brna - Líšně, kde chovají daňky klasického zbarvení. Oba chovy mají společné charakteristiky: zvířatům je věnována velmi dobrá péče a ta jsou v porovnání s oborními či většími farmovými chovy ve všech směrech nadprůměrně vyspělá. Chovy přitom čítají minimální počet zvířat (do 15 kusů), individuálně snadno rozlišitelných bez možnosti jejich záměny.

Znamená to tedy, že shodný jev jednoznačně prokázaný v chovech na farmách jsme pozorovali s časovým předstihem také v podmínkách obory. Je také s vysokou pravděpodobností i přesnějším vysvětlením "atypického” říjného chování daňků, o kterém se zmiňuje výše uvedený literární pramen.

DANĚLA KLADOUCÍ DVĚ DAŇČATA

Dalším laicky i odborně diskutovaným reprodukčním ukazatelem je kladení více daňčat jednou danělou. Dostupné výsledky prací našich i zahraničních autorů možnost kladení více daňčat prokázaly, a to především na základě vyšetření počtu plodů v dělohách po říji ulovených daněl. Absolutní počet daněl s více než jedním zárodkem v děloze byl přitom velmi nízký, opakovaně byl zjištěn v rozsahu pouze 0,5 - 1,0 % (výsledky z oborních i farmových chovů). Žádný literární pramen již ale neuvádí počty skutečně kladených daňčat (počet plodů nemusí automaticky znamenat stejný počet narozených mláďat). Nikdo se rovněž nezmiňuje o tom, zda daněla kladoucí více plodů může tuto schopnost v čase opakovat.

Právě posledně zmíněný a velmi zajímavý jev jsme pozorovali v podmínkách malého farmového chovu ve Velkých Petrovicích (okr. Náchod). Klasicky zbarvená daněla získaná pro chov ve stáří odříjené roční daněly rodila počínaje rokem 1996 až do současnosti pětkrát dvojčata a pouze v jednom roce měla jedno daňče. Ve většině případů šlo o daněčky a danělky, vždy však o normálně vyvinutá, kondičně mírně drobnější daňčata (v porovnání s velikostí kladených "jedináčků”) s jedinou výjimkou, kterou bylo zmetání (potrat) dvou vysoce vyvinutých plodů v jednom roce. Laktační schopnosti daněly jsou pravidelně natolik dobré, že její daňčata vždy kondičně vyspěla do začátku zimy na úroveň svých věkových vrstevníků.

Neobvyklou schopnost rodit opakovaně dvojčata si daněla udržela ve spojení se dvěma daňky. Vysvětlení je možné hledat v genetických dispozicích matky. O zvířata ve zmíněném chovu je nadstandardně pečováno, individuálně jsou nezaměnitelná, čímž je popsaný případ (vzhledem k malému počtu přítomných zvířat) nezpochybnitelný. V jiných typech chovů či chovech větší velikosti nelze takovou neobvyklost (pro známé "skupinkování” daňčat) ani prokázat.