Zákon vstupuje do praxe

aneb Jak hodnotí přijetí zákona o myslivosti mysliveckou praxí jeho předkladatel, poslanec Parlamentu ČR Ing. Vladimír Palas

Jak hodnotíte jakožto předkladatel zákona přijetí zákona mezi veřejností a zúčastněnými subjekty?

V prvé řadě chci podtrhnout, že cílem nás, sedmnácti poslanců většiny politických stran, kteří v závěru roku 2000 předložili první poslanecký návrh zákona o myslivosti, bylo vytvořit právní rámec pro myslivost v České republice v současných podmínkách, které jsou diametrálně odlišné, než tomu bylo v roce 1962. Rozhodli jsme se tak zejména proto, že v roce 2003 budou končit pronájmy většiny honiteb a protože nebylo zřejmé, zda bude do té doby předložen a projednán vládní návrh zákona o myslivosti. Přitom jsme byli vedeni snahou, aby účinnost nového zákona o myslivosti postihla období jednání o nových pronájmech honiteb v roce 2003. Domnívám se, že seriózním přístupem ke zpracování komplexního pozměňovacího návrhu, který byl Zemědělským výborem Poslanecké sněmovně předložen a na jehož zpracování se podílela široká myslivecká i lesnická veřejnost, se podařilo přijmout zákon o myslivosti, který je konsensem jak vlastníků honiteb, tak jejich uživatelů. Základním principem pojetí zákona je vlastnický princip, to znamená, že jsou v maximální možné míře chráněna vlastnická práva k honebním pozemkům, přičemž však musí být vytvořeny optimální podmínky péče a chovu zvěře, jakož i podmínky pro výkon práva myslivosti. Pokud jde o vnímání nového mysliveckého zákona veřejností a zúčastněnými subjekty, mám pocit, že mezi veřejností zanechala své stopy cílená protimyslivecká kampaň z celého období projednávání zákona. Co se týče vlastníků honebních pozemků a honiteb na straně jedné a myslivci - nájemci na straně druhé myslím si, že většina jedněch i druhých přijala zákon kladně. Přitom však jsem si vědom, že existují v obou táborech extrémní křídla, kterým přijatá právní úprava nevyhovuje. To je však již stará moudrost, že není na světě ten, aby zavděčil se lidem všem.

Které části zákona jsou podle Vás bezproblémové a ve kterých částech předpokládáte obtíže při uplatňování v praxi? Které nedostatky a chyby bude možné ještě touto sněmovnou opravit?

Případná problémovost či bezproblémovost zákona resp. jeho jednotlivých částí se prokáže právě až praxí při jeho uplatňování. Osobně jsem přesvědčen, že problémy nepřinese ani tak zákon, jako lidé, kteří jej budou naplňovat. Proto se také v různých místech budou objevovat různé problémy. Je však pravdou, že proces schvalování zákona byl velmi složitý a zdlouhavý. Padlo při něm stovky pozměňovacích návrhů v Zemědělském výboru PS, v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Přitom se vyskytly některé legislativně technické nedostatky, které chceme napravit v rámci právě projednávaného vládního návrhu zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Jedná se o následující úpravy. V § 35 odst. 2 chceme vypustit slova "popřípadě rozhodnutí o schválení nájmu honitby” a nahradit je slovy "po uzavření smlouvy o nájmu honitby nebo po nabytí právní moci”. Navrhovaná změna vychází ze skutečnosti, že v průběhu projednávání návrhu byla přijata zásada stanovená v 33 odst. 1, kdy se původně navrhované schvalování nájmu honitby orgánem státní správy myslivosti zjednodušilo tak, " že držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.” Na základě této zásady však nebylo upraveno znění § 35 odst. 2, a proto se navrhuje uvést do souladu § 35 odst. 2 s § 33 odst. 1. Současné znění § 35 odst. 2 totiž nemá ve schváleném zákonu o myslivosti oporu. Dále navrhujeme v § 40 a v § 42 odst. 1 za slova "která není hájena” vložit slova "podle § 2 písm.c)”. Uvedený návrh je důsledkem změny pojetí vymezení zvěře v § 2 písm. c) a d) na plénu Poslanecké sněmovny ve 2. čtení, které se již nepromítlo do znění § 40 a § 42 odst. 1. Opět jde pouze o leg. tech. úpravu zajišťující zlepšení právní čistoty zákona o myslivosti. A posledním naším návrhem v tomto smyslu je vypustit v § 45 odst. 1 písm v) úvodní slovo "lovit” a nahradit je slovem "střílet”. Návrh vychází z potřeby napravit nesprávnou interpretaci při přepisu návrhu, protože toto omezení lovu se vztahuje pouze na lov loveckou střelbou nikoliv na lov odchytem do sítí pro zazvěřování či ornitologický výzkum podle písm. c), jakož i na lov loveckými dravci, pro jejichž výcvik k lovu podle § 40 lze povolit lov individuální. Zda se této Sněmovně ještě podaří uvedené nedostatky odstranit nebo ne, nejsem v této chvíli schopen říci. Zemědělský výbor záležitost projednal a doporučil Sněmovně ke schválení.

Jak hodnotíte obtížnost zakládání honebních společenstev? Je podle Vás vůbec šťastné, že se celá řada ustanovení při zakládání a jednání honebních společenstev v podstatě převzala z Obchodního zákoníku?

Založit honební společenstvo je beze sporu složitější, než podle stávajícího zákona, je i podstatně složitější, než podle našeho původního návrhu. Na druhé straně je hlava II. přijatého zákona vyčerpávající, a to jak z hlediska úpravy s honebním společenstvem souvisejících právních vztahů, tak i z pohledu těch, kteří budou honební společenstvo zakládat i o jeho fungování pečovat. Pokud jde o ustanovení při zakládání a jednání honebních společenstev, nedomnívám se, že byla převzata z Obchodního zákoníku, ale že jsou modifikovanými ustanoveními Obchodního resp. Občanského zákoníku upravující honební společenstva jako právnické osoby. Nezakrývám, že úprava postavení honebních společenstev byla jednou z klíčových otázek dosažení konsensu mezi dvěma pojetími návrhu zákona o myslivosti. Náš návrh počítal s možná příliš obecnou jedno paragrafovou úpravou honebního společenstva.

Kdy je možno očekávat nějaké stanovisko Pozemkového fondu a LČR k tvorbě HS či vstupu do nich a rozhodování v nově utvářených HS?

Obecně chci zdůraznit svůj názor, že by mělo být snahou myslivců, okresních úřadů, ale i rozumných vlastníků honebních pozemků, aby došlo k minimálním změnám hranic honiteb v případech, kdy tyto nejsou v souladu se zákonem. V této souvislosti chci poznamenat, že představitelé Zemědělského výboru Sněmovny, a já jako jeho předseda osobně, iniciujeme jednání jak s Pozemkovým fondem, tak s Lesy České republiky, s.p., aby tyto subjekty připravily metodické pokyny k dalšímu pronajímání honiteb tak, aby bylo důsledně uplatněno zákonem stanovené opční právo stávajících nájemců a aby bylo důsledně uplatněno přednostní právo MS na pronájem v těch honitbách, kde opční právo nevznikne. Jsem toho názoru, že nejsprávnější cestou při vytváření honiteb na pozemcích státu je vytvářet je jako honitby vlastní těch subjektů, které příslušné pozemky spravují. Pokud tedy je třeba některých změn stávajících honiteb na pozemcích státu, měly by to být pouze minimální změny související buď s úpravou hranic, aby tyto byly v souladu se zákonem, nebo úpravy v případě zásadních vlastnických změn umožňujících vytvoření samostatných honiteb. První okruh dotčených honiteb by bylo správné řešit přičleněním honebních pozemků, druhý okruh rozdělením honiteb. V principu se domnívám, že by ani Pozemkový fond ani LČR neměly vytvářet či vstupovat do honebních společenstev. To pouze v případě, že by nebyly schopny, a to ani společně, vytvořit samostatnou honitbu. I v tomto případě si myslím, že by právně čistší bylo přičlenění těchto minoritních pozemků k honitbám jiných vlastníků honebních pozemků či k honitbám honebních společenstev.

Jedním z návrhů, který se do konečného znění zákona nepromítl, byl návrh na pronájem části honiteb ve třetích zónách národních parků a v části honiteb Vojenských lesů a statků, a.s., které nejsou ve vojenských újezdech. Myslíte si, že by bylo možné tento návrh realizovat i po té, co se v zákoně nepromítl?

Skutečně jsme se tímto návrhem na jednání Zemědělského výboru PS vážně zabývali. Pravdou také je, že se návrh do konečného znění zákona neprosadil. Osobně se však domnívám, že by bylo správné zpřístupnit Vámi uváděné honitby formou nájmu myslivcům a jejich spolkům v místě těchto honiteb podle zásad stanovených zákonem pro pronájmy honiteb na pozemcích státu. Tuto otázku je třeba otevřít ihned po volbách na jednání Zemědělského výboru PS s představiteli příslušných ministerstev. Za svoji osobu Vám mohu slíbit, že budu-li do Poslanecké sněmovny opětovně zvolen, budu tato jednání iniciovat.

Co se stane, když se myslivci s vlastníky nedokážou domluvit a do 31.3.2003 neproběhne ustavující schůze HS? Státní orgán rozhodne o honitbě, přičlení jiné honitbě nebo se nebude myslivecky hospodařit?

Pokud se myslivci nedokážou s vlastníky domluvit v zákonem stanoveném termínu, budou pozemky podle zákona přičleněny k jedné nebo více sousedním honitbám. Státní orgán nemůže rozhodnout o vzniku honitby jinak, než na návrh vlastníka honebních pozemků nebo přípravného výboru honebního společenstva. Rovněž vylučuji možnost, že by v honitbě nebylo myslivecky hospodařeno. To je nepřípustné jak z hlediska chovu zvěře a péče o ni, tak i z hlediska škod způsobených zvěří. Doporučuji však využít existujících okresních úřadů v průběhu celého druhého pololetí tohoto roku k podání návrhů na uznání nových honiteb i na uvedení stávajících honiteb do souladu se zákonem včetně případných změn podle zákona tak, aby bylo maximálně využito jejich zkušeností a jejich odborných schopností.

Měli by myslivci využít do konce roku existenci stávajících struktur okresních úřadů k vyřízení všech náležitostí? Pokud to nestihnou, budou podle Vás schopni vše úředníci zvládnout v nových pověřených obcích po 1.1.2003?

Účinnost zákona byla koncipována tak, aby k jejímu nabytí mohlo Ministerstvo zemědělství v době od vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů zpracovat a vydat příslušné dvě vyhlášky a aby zároveň byl ještě dostatečný prostor pro změny honiteb stávajících či uznání honiteb nových okresními úřady v dnešní podobě. Pokud se tak nestihne, budou tak muset učinit obecní úřady s rozšířenou působností jako orgány státní správy myslivosti v řádném správním řízení.

V zákoně je vymezen pojem, jak má vypadat hranice honitby. Řada honiteb má hranice neodpovídající (hranice pole-les). Když okresní úřad v zájmu úpravy hranic vymění či přičlení více než 10 % honebních pozemků, bude se toto posuzovat jako tvorba nové honitby?

Ze zákona nelze změnu honitby ať již vyrovnáním hranic nebo výměnou honebních pozemků provést, pokud by v kterékoli dotčené honitbě, byť jedné z nich, znamenala změnu celkové výměry o více než 10 %. Pokud by tedy vyžadovaly zásady řádného mysliveckého hospodaření zásah do výměr honiteb větší než uvedený, bylo by beze sporu nutné vytvořit honitby nové.

Může jedno honební společenstvo žádat o uznání dvou honiteb? Může toto učinit např. v případě, že dosavadní honitbu rozdělila nová dálnice?

Pokud honební společenstvo splní obecné zásady tvorby honiteb, může požádat o uznání libovolného počtu honiteb.

Byť je při tvorbě HS rozhodující vlastník, jednoznačně bude iniciativa na myslivcích. Co ale v případě, že se nepodaří dohledat a kontaktovat všechny vlastníky? Díky tomu, že neprošel návrh na omezení méně než 1ha vlastníků, v některých honitbách je i několik set vlastníků. Mohou v takovýchto případech žádat myslivci okresní úřad, aby si to dohledal úředník OkÚ sám? Může v případě neshody rozhodnout o honitbě přímo Ministerstvo zemědělství?

Nejsem oprávněn provádět výklad zákona ani nemohu mluvit za orgány státní správy myslivosti. Protože tato otázka není explicitně zákonem upravena, mohu Vám sdělit pouze svůj názor, který není závazný. Domnívám se, že by ve Vámi uvedeném případě mohlo dojít k založení honebního společenstva všemi známými vlastníky honebních pozemků. Přípravný výbor by podal ve smyslu zákona návrh na uznání společenstevní honitby a zároveň by požádal o přičlenění pozemků neznámých vlastníků.

Zejména u honebních společenstev, ale i v případě uznávání ostatních honiteb, je pravděpodobné, že honitby budou složeny ze značného množství pozemků. Jsou signály, že ke každému pozemku bude třeba doložit list vlastnictví, což bude znamenat vynaložení nemalého množství finančních prostředků. Jaký je v této věci Váš názor?

Zákon jednoznačně hovoří o tom, že navrhovatel k návrhu na uznání honitby přikládá údaje o vlastnictví honebních pozemků a identifikaci honebních pozemků. Údaje nejsou doklady. Myslím si, že je dostatečné, pokud navrhovatel předloží soupis pozemků tvořících honitbu s uvedením jejich vlastníka, čísla listu vlastnictví v příslušném katastru a parcelního čísla. Pokud nedojde ke sporu, musí tyto údaje státnímu orgánu myslivosti stačit. Pokud ke sporu dojde, bude se postupovat podle zásad správního řízení, kde již bude jistě nezbytné namísto údajů předložit doklady.

Jsme v období očekávání vyhlášky k zákonu o myslivosti. Kdy by mohla podle Vás spatřit světlo světa a je možné toto z pozice Poslanecké sněmovny ovlivnit?

Vyhlášky budou ze zákona dvě. Jednu vydá Ministerstvo zemědělství samostatně a k úpravě usmrcování zavlečených druhů živočichů v přírodě nežádoucích vydá druhou v dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Obě musí spatřit světlo světa k okamžiku účinnosti zákona, tj. 1. července 2002. Právě z tohoto důvodu byla původní účinnost, která měla nastat společně s platností dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, posunuta na uvedené datum.

Děkuji za rozhovor

Připravil Ing. Jiří KASINA

Poznámka redakce:

Samozřejmě, že nový Zákon o myslivosti nastolil řadu dotazů, připomínek a námětů. Jak do redakce Myslivosti, tak i na právní oddělení ČMMJ dochází celá řada dotazů. Pan poslanec Palas, ale ani ostatní poslanci nemohou být právními vykladateli zákona. Proto jsme již před časem zavedli na našich internetových stránkách na adrese www.myslivost.cz možnost zadání dotazu JUDr.Ing. Vladimíru Čechurovi, JUDr. Jiřímu Vaňkovi, příp. dalším externím právníkům. Dotazy průběžně přeposíláváme mailem. Před zadáním dotazu prosíme, aby jste si nejprve prohlédli archív již dříve zodpovězených dotazů, možná byl již obdobný dotaz zodpovězen a ušetříte tak čas nejen sobě, ale i dotazovaným. Dále prosíme, aby jste respektovali, že nelze někdy zaslat odpověď obratem. Stejně tak ale respektujte prosím i fakt, že každý zodpovězený dotaz (i uveřejněný třeba na stránkách Myslivosti) je pouze názorem příslušného právníka a nelze jím argumentovat jako s oficiálním výkladem zákona. Oficiální výklad může činit pouze soud při případném soudním projednávání.

Myslivost č. 5/2002