Zdroj tepla se pěstuje v lese i na poli

Bioplyn získaný spalováním fytoenergetik nejspíš zčásti nahradí nyní používaný zemní plyn

Podíl nákladů na teplo se po Novém roce dramaticky zvýšil v domácnostech i u velkoodběratelů - všichni horečně hledají cestu k úsporám.

Spalování biomasy zřejmě bude možností, která přinese největší výhody. Tato technologie je totiž schopna využít jak dřevního či rostlinného odpadu, tak cíleně pěstovaných energetických plodin. K jejich produkci lze přitom často využívat i málo úrodných půd nevhodných k jiné zemědělské výrobě. Energeticky tak lze zabezpečit i odlehlé oblasti, pro něž je přivedení plynovodu neekonomické. S růstem cen ušlechtilých paliv se ovšem výhody energie získávané spalováním biomasy projevují i tam, kde se o tom zatím neuvažovalo.

Celková produkce biomasy na Zemi třiapůlkrát převyšuje současnou energetickou potřebu lidstva. Drtivá většina této potenciální energie ovšem přichází nazmar tlením. Byť je tak pro výrobu energie v jednotlivých zemích využito jen malé procento biomasy, znamená již dnes její využití pro jednotlivá národní hospodářství nejen obrovské úspory, ale také možnost tvorby nových pracovních příležitostí, růstu zaměstnanosti a oživení odlehlých oblastí.

Energie z biomasy pokrývá 15 % energetické potřeby Rakouska, 19 % Dánska a téměř čtvrtiny (23 %) Švédska. V Německu je využití biomasy jedinou masově dotovanou energií. Celosvětová konference v Kjótu v Japonsku postavila biomasu a její využití na první místo. Předpokládá se, že podíl plynu a ostatních fosilních paliv bude klesat, naopak využití biomasy poroste. Odhaduje se, že v roce 2050 se spotřeba těchto energií, co do množství, vyrovná.

Šetrné k prostředí

Při volném spalování dřeva či rostlin ovšem vznikají i škodliviny, například dioxiny, jež mohou zatěžovat životní prostředí. Uvedené riziko odstraňují moderní technologie, především pyrolytické spalování. Ve spalovacích komorách speciálně konstruovaných kotlů vzniká vysoká teplota, díky níž nastane mnohem dokonalejší hoření. Spalování probíhá v přesně definovaném režimu, jehož nedodržení má vliv jak na výkon a účinnost, tak i na životnost kotle.

Spalovaná biomasa by měla být vysušena asi na 20 procent vlhkosti, teplota vratné vody by neměla klesnout pod 60 °C, důležitý je i správný tah komína. To vše lze dobře ošetřit u větších i menších provozovatelů. Na mnoha místech ostatně lidé dosud nezapomněli, že jejich předkové měli chalupy obložené postupně se sušícím dřevem.

"Biomasou mohou být vytápěny celé vesnice nebo sídliště," podotýká ing. Vladimír Verner, který se vývojem zařízení na spalování biomasy zabývá již deset let. Například ve vesnici Dešná na česko-rakouských hranicích funguje po několik let centrální kotelna, v níž je spalována především sláma. Vytápí celou vesnici a dvě přilehlé lokality. "V Evropě nejsou výjimkou deseti- i dvacetimegawattové kotelny. V České republice pracují na biomasu již pětimegawattové kotelny, existují projekty na desetimegawattové. U kdejakého kravína stojí známé senážní věže. Do jedné se vejde asi 450 tun hmoty, což je zásoba pro 500kW kotel na celou sezónu. Při čtyřech věžích získáme dva megawatty."

Milión hektarů půdy

Kdyby se u nás využívalo spalování biomasy k výrobě tepla stejně jako v sousedním Rakousku, znamenalo by to pro národní hospodářství podle citovaného odborníka v dnešních cenách roční přínos kolem 25 miliard korun.

Připravit do senážních věží na sezónu dostatek biomasy není pro zemědělce problém. V naší republice máme přes milión hektarů volné orné půdy, technologie je ověřená. Nejen zahraniční, ale i naši výrobci mají letité zkušenosti.

Systém využívající spalování biomasy je vhodný zejména pro velké domy, hustou zástavbu nebo firmy vytápěné centrální kotelnou. Stejnou tepelnou pohodu si však dnes může dovolit i rodina žijící na odlehlé samotě. Nejluxusněji lze vytápění domácností pojednat zcela automatizovaným kotlem na peletky, levnější varianta počítá s kotlem na kusové dřevo nebo dřevěné brikety.

Spalovat biomasu ovšem může s výhodou i uživatel s nevelkou potřebou výroby tepla. "Pro několik místností jsou vhodná kamínka s napojením několika radiátorů s kombinací elektrovytápění, které poskytne komfort za přijatelné peníze," uvádí V. Verner.

Náklady na instalaci technologie pro spalování biomasy v kotli rodinného domku jsou přitom dnes přibližně o čtvrtinu nižší než u plynového vytápění. Provozní náklady však mohou být nižší v závislosti na ceně paliva o 20 až 60 procent. Mohou být dokonce ještě mnohem nižší - připravíte-li si palivo třeba samotěžbou, nebo je dokonce získáte z vlastního lesa.

A energetická politika?

České republice chybí promyšlená energetická politika. Situace se promítla i do zmatečných kampaní. Před třiceti lety jsme začali využívat nízké ceny topné nafty. Mnoho domácností jí začalo topit a posléze cena letěla nahoru. Podruhé se stalo totéž s (dotovanými!) přímotopy.

Odborníci soudí, že na řadě je plyn. Žádná země v Evropě neplynofikuje tak masově jako my. Je to dáno i tím, že lidé se řídí příklady ze sousedství, aniž by se zatěžovali výpočty či poradenstvím. Nyní o výhodnosti pohodlí daného poměrem k ceně plynu začínají mnozí pochybovat. Jestliže se dnes některé venkovské domácnosti vrací ke spalování uhlí, je nejvyšší čas, aby lidé obdrželi informaci, že šetřit lze lépe, účinněji a bez toho, že by se pohřbívali příkrovem dusivého kouře.