Životní prostředí ohrožují také pozůstatky po důlní činnosti

Za časovanou bombu označil slovenský ministr životního prostředí László Miklós staré environmentální zátěže horninového prostředí. Ekologové jich v zemi registrují přes 1800 a označují je za jednu z největších hrozeb pro současné a budoucí generace. Na jejich likvidaci se však chronicky nedostává peněz; jejich získání považuje Miklósův resort za životně naléhavé.

Na prvním místě stojí pozůstatky po důlní činnosti, především skládky, haldy, odkaliště a stará báňská díla. Do této skupiny řadí ekologové i škody zděděné po Sovětské armádě.

Tyto zátěže jsou především chemické povahy. Jak včera informoval ředitel sekce geologie a přírodních zdrojů ministerstva životního prostředí Jozef Franzen, celkové náklady na jejich odstranění se odhadují na 8,4 miliardy korun.

Jejich postupná likvidace by se mohla podle představitelů ekologického resortu financovat z výnosů z prodeje strategických podniků. O tom, kolik prostředků by se z těchto zdrojů mohlo uvolnit pro potřeby odstraňování ekologických škod, už činitelé ministerstva jednali s ministryní pro správu a privatizaci národního majetku Márií Machovou a celým problémem se v dohledné době bude zabývat také vláda

Nejnaléhavěji je třeba podle Franzena odstranit zátěže, jež by mohly způsobit znečištění vodních zdrojů. Staré skládky jsou přitom rozmístěny po celém Slovensku, především však v okolí středoslovenských a spišských hornických měst, například poblíž Kremnice, Banské Štiavnice, Gelnice, Rudňan, Slovinky a Rožňavy. Škody po Sovětské armádě jsou v lokalitách Sliač-Vlkanová, Komárno a Rimavská Sobota.