Změna klimatu nás již ovlivňuje, tvrdí letošní zpráva o životním prostředí

Změny klimatu v podobě sucha, přívalových dešťů či vichřic, ale třeba také letních smogů kvůli vlnám veder a odumírání smrkových lesů už nejsou pro Česko nejasným varováním – staly se realitou. To je hlavní zjištění aktuální Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2017, se kterou jde zítra na zasedání vlády ministr životního prostředí a vicepremiér Richard Brabec (ANO).

Zpráva obsahuje také pozitivní skutečnosti. Technologickými inovacemi se daří snižovat zatížení tuzemského životního prostředí. Objem škodlivých látek vypouštěných do ovzduší i vody od roku 1989 vytrvale klesá.

Přesto byly vloni kvůli s nepříznivým rozptylovým podmínkám zasaženy více než dvě třetiny populace, tedy více než v roce 2016. V roce 2017 bylo vyhlášeno 39 smogových situací, zatímco o rok dříve jich bylo jen pět. A vlivem prachu v ovzduší předčasně zemřelo 5,7 tisíce lidí, zatímco předloni si nezdravý vzduch vyžádal jen 4,3 tisíce obětí.

Změna klimatu se stala také rozbuškou pro masivní hynutí českých lesů. Příčinou je nevhodné vysazování smrků, které potřebují vlhčí a chladnější klima. Nemocné jsou téměř tři čtvrtiny jehličnanů a dvě pětiny listnáčů. „Masivní usychání lesů je důsledek spolupůsobení sucha, opakujících se dlouhotrvajících vln veder, biotických činitelů úspěšně napadajících oslabené porosty chřadnutím, nevhodné druhové skladby, velké rozlohy stejnověkých porostů, imisní zátěže apod.,“ uvádí zpráva.

Změna klimatu také umocňuje problémy zemědělské krajiny. Ohrožení erozí půdy je nyní největší v historii, a to přesto, že čeští zemědělci používají méně pesticidů než v roce 1990, kvalita půdy je lepší než za minulého režimu a výměra ekologických hospodářství od roku 2000 vzrostla více než trojnásobně na osminu celkové zemědělské plochy.

„Zpráva jasně ukazuje, že spotřeba fosilních paliv a změna klimatu již zcela konkrétně a negativně dopadá na přírodu, krajinu i naše životy,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Podle něj by negativní trend zvrátit cílenou ekologickou politikou stát i soukromé sektor.

Česká ekonomika potřebuje ve srovnání s rokem 2000 výrazně méně zdrojů. Spotřeba surovin na tisíc korun hrubého domácího produktu klesla o 40 procent na 37 kilogramů, energetická náročnost se snížila o téměř 30 procent. Přesto je tuzemské hospodářství v porovnání s evropským průměrem dvojnásobně energeticky náročné. Může za to i nízký podíl recyklace odpadů.

Autor: Redakce