Zvěř potřebuje podanou ruku

Bez pomoci myslivců by lesní zvěř zimu jen stěží přežila. Silná vrstva sněhu nedostupně uzamkne obvyklý jídelníček, ovšem ani náhlá obleva není pro zvěř vítězstvím.

"Přestože sněhu nyní podstatně ubylo, neznamená to, že přestaneme zvěř krmit, spíše naopak. Zvěř má nyní tendenci vrhnout se na zelenou píci, ale ta jí může způsobit zdravotní komplikace," uvedl předseda Okresního mysliveckého sdružení Václav FALADA.

To zní paradoxně, můžete nám to s tou trávou blíže vysvětlit?

"Když se zvěř po delší době, kdy jí chybí přirozená potrava, pustí do přemrzlé zelené píce, může si způsobit komplikace zažívacího traktu doprovázené silnými průjmy. Nejvíce nyní mohou najít řepku ozimou, která však obsahuje velké množství dusíku. V krvi zvěře může potom nastat špatné vázání červených krvinek na kyslík, neboli odkysličování krve, a zvíře může dostat otravu. Proto je nyní hodně důležité přikrmovat kvalitním senem nebo krmnou brukví či mrkví. Vhodné jsou kaštany a žaludy a samozřejmě nemohou chybět jadrná krmiva, jako je především vysoceenergetický oves."

O jakou zvěř se myslivci starají?

"Chtěl bych říci, že nekrmíme pouze lovnou zvěř. Například k bažantím zásypům s jadrným krmivem přiletí spousta zpěvných ptáků. Tím, že naplníme krmelce pro lovnou zvěř, přiživí se i další. Když je opravdu hodně sněhu, věnujeme zvýšenou pozornost i ochraně drobné zvěře - zajícům, koroptvím a bažantům, protože se nemají kam ukrýt, stávají se lehkou kořistí predátorů, tím je především liška. Myslím, že bychom měli lovit i škodnou zvěř. Staráme se také o černou zvěř. Ta se však drží především v hlubokých lesích a tam si potravu spíše najde a vyryje. Mohu říci, že za letošní zimu jsme spotřebovali enormí množství krmiv."

Zaměřujete se také na zdravotní stav?

"Jistě. Právě dnes budeme ozdravovat veškerou spárkatou zvěř - srnčí, daňčí i mufloní. Všechna myslivecká sdružení v okrese přidají do krmiva, přesně do osvesného šrotu přípravek Cermix, abychom předešli, nebo alespoň ve velké míře zabránili napadení zvěře parazity. Po zimě by tedy do jarního období měla vstoupit teoreticky zdravá."

Jak se tuhá zima podepíše na životech zvěře?

"Pochopitelně slabší kusy, především pozdnější mláďata, která měla třeba i nějaké zdravotní problémy, většinou uhynou. Bohužel často se stává, že při velkém zasněžení zvěř vyhledává potravu v blízkosti silnic nebo tratí, kde je sníh odvátý, ale pak tu nalezne smrt. To se nám stalo u dvou kusů i minulý týden."

Víte, na kolika stanovištích zvěř přikrmujete?

"Myslivci už vědí, do kterých lokalit se zvěř stahuje, a podle toho staví krmelce. Ovšem přesné číslo vám neřeknu. Máme krmelce s koryty pro spárkatou zvěř, v místech, kde jsou remízy, nebo u rybníků jsou koroptví boudy nebo bažantí zásypy."

Táborský okres nevykazuje vysoké počty zvěře, kolik na druhou stranu máme myslivců?

"Okresní myslivecký spolek vykazuje 109 mysliveckých sdružení s více než dvěma tisíci členů. V celorepublikovém měřítku se řadíme mezi tři nejsilnější okresní sdružení. Srnčí zvěře v okrese máme stabilní stav, rapidně nepřibývá, ale naštěstí ani neubývá. Horší je to s drobnou, ta nám spíše ubývá. Zajíci často churaví tularemií a brucelozou, které doslova decimují jejich stavy. U nás se vyskytlo i několik ohnisek. Co se lovů týče, spárkatá se loví v omezené době, teď je hájená, a to až do května. Všechna myslivecká sdružení vycházejí ze svého plánu lovu a ze sčítaných stavů. Evidenci veškeré zvěře v okrese budeme dělat na přelomu února a března. Pro nás je však také nyní důležité, aby nám po honitbách neběhali psi, a to proto, aby zvířata měla potřebný klid a nasbírala energii."

A krmivo si obstaráte sami?

"Z větší části ano. Někde nám však pomáhají školáci a při sběru kaštanů a žaludů i děti ze školek. Kdo by chtěl pomáhat, tak se může obrátit na každý myslivecký spolek v obci. Dokonce při okresní organizaci existuje kroužek mladých ochránců přírody. Pro jeho členy každý rok v květnu pořádáme soutěž o zlatou srnčí strofej.