Bobři už se roztahují i kolem Moravského Písku

Nejen Baťův kanál, Písečné rybníky či slepé rameno Moravy v Hodoníně obývají bobři. Hned na dvou místech se usídlili tito hlodavci i u Moravského Pís­ku.

„Několik shozených stromů je vidět u křižovatky z Veselí, vedoucí k nám a na Bzenec, a to přímo u tůněk. U zadního břehu je březový hájek, na jehož kraji se tyto padlé stromy nachází,“ uvedl starosta Moravského Písku Miroslav Dula. Jde přitom o místo, kde kvůli obojživelníkům vznikl před lety nový biotop.

„Druhé místo je pak na potoku, kde nám bobři dokonce postavili hráz,“ doplnil Dula s tím, že první problémy začala obec s přítomností bobra řešit vloni, a to právě kvůli bobří hrázi.

Místnímu družstvu se totiž kvůli ní vylila voda na pozemky oseté ječmenem ozimým. „Naštěstí jsme o komoditu, která se na poli pěstovala nepřišli, protože jsme to, že se voda vylévá, zjistili brzy a na situaci stihli reagovat. K částečnému zaplavení sice došlo, ale byla to otázka pouze krátké doby. Uvidíme, co bude bobr dělat letos,“ sdělila agronomka zemědělského podniku Svornost Těmice, který obhospodařuje na devadesát procent zemědělské půdy v Moravském Písku, Marie Vítková.

Kromě zaplavených polí už stihla bobří rodinka také ucpat potok, kterým poté neprotékala voda do retenční nádrže. „V této nádrži se chovají ryby a voda je v ní tedy samozřejmě potřeba. Snažíme se vše řešit nějakým náhradním způsobem. Připouštíme například víc vody z těžebních jam,“ doplnil starosta.

Podle jeho slov ale zatím vedení obce neuvažuje nad tím, že by využila opatření jihomoravského kraje, které ve výjimečných případech povoluje zasahovat do přirozeného vývoje chráněného bobra.

„Je to neskutečně složité. Vše se musí týden dopředu nahlásit. Hráz se pak může bořit podle nějakého plánu a poté se musí hlásit, že se vše udělalo tak, jak stanovisko nařizuje,“ vysvětlil důvod, proč zatím obec bobrovi škodit nebude Dula.

Jeho slova potvrdila i vedoucí odboru životního prostředí Jihomoravského kraje Anna Hubáčková.

„Nové řešení je sice operativnější, přesto to ale neznamená, že mohou žadatelé dělat s bobry vše. Musí dodržet přísně stanovené podmínky, které jsou v opatření stanovené,“ uvedla Hubáčková před časem.

Podle starosty zatím není problém příliš akutní a navíc se bezprostředně obce nedotýká. „Žádné zásadní škody nám vznikaly. Navíc jsem si za poslední dobu nevšiml, že by shozených stromů přibylo,“ doplnil starosta.

Bobr evropský se řadí mezi hlodavce a může dosáhnout váhy až přes třicet kilogramů. Podle zákona je zvláště chráněným živočichem, řadícím se do kategorie silně ohroženého druhu. „Mezi jeho oblíbenou potravu patří mimo byliny především lýko a větvičky topolu a vrby,“ informoval odborný asistent na Katedře ekologie a životního prostředí olomoucké Univerzity Palackého Vlastimil Kostkan.

Na Hodonínsku se bobři evropští vyskytují například na vodách Baťova kanálu, v okolí Hodonínského jezu, dále v Mikulčicích, a také na Písečném a Jaroměřickém rybníku.

Jak Hubáčková doplnila, kraj ročně zaplatí za škody způsobené bobrem šest milionů korun.