Ani zima je neodradí

Bezmála sto osmdesát tisíc kubíků padlých stromů leží v těchto dnech v lesích Národního parku Šumava.

Třicet tisíc kubíků stromů padlo v Národním parku Šumava za oběť vichřici z prvního lednového týdne. Přibyly tak k téměř 200 tisícům kubíků, jež vzaly za své na konci října. Z těch však už lesáci stačili část zpracovat.

"Přes padesát tisíc kubíků z října už je zpracováno. Objem kalamity se však po lednové vichřici, i když tentokrát nebyla zdaleka tak ničivá, zase zvýšil," říká Zdeněk Kantořík, tiskový mluvčí Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Vysvětluje, že zatímco na podzim byla půda v porostech silně podmáčená a smrky, které v nich převažují, se svým mělkým kořenovým systémem ve větru neobstály, nyní je země zmrzlá, a porosty proto většinou vydržely.

"Vítr byl přitom skoro stejně silný jako v říjnu - churáňovská stanice zaznamenala náraz o rychlosti až 31,5 m/s, tedy 113,4 km/h," upřesňuje Kantořík.

Nejnovější větrná kalamita na Šumavě zanechala svůj otisk zejména v její jižní části. Nejvíce postiženy jsou oblasti kolem Nové Pece a Stožce. Obě tamní lesní správy evidují po deseti tisících kubíků polomů; zbývajících deset tisíc kubíků je roztroušeno po celém parku.

"Vzhledem k celkové rozloze lesů v parku - 55 tisíc 600 hektarů - nenadělala lednová vichřice v přepočtu na jeden hektar relativně tolik škody," podotýká Kantořík.

Prioritou pracovníků správy je podle něj odstranění padlých stromů z komunikací, lyžařských tras a také z okolí vodních toků, kde by kmeny mohly vytvářet překážky při povodňových stavech. Pokud to umožní povětrnostní podmínky, budou lesáci na odstranění polomů pracovat celou zimu. Běžkaři budou muset počítat s částečným omezením jen zhruba na 30 kilometrech tras z celkových 340, jež jsou v parku vyznačeny.

"Za posledních devatenáct let, za která jsou k dispozici spolehlivá data přepočitatelná na současné území parku, padlo větru a sněhu za oběť průměrně 135 tisíc kubíků dřeva, převážně smrku, ročně," dodává Kantořík.