Chilský park zapálený Čechem se zotavuje

Trvalo to měsíc a zaměstnalo na 800 hasičů, než se podařilo zvládnout ohromný požár, který zažehl letos v únoru v chilském národním parku Torres del Paine převržený turistický vařič českého turisty.Teď na tomto místě v blízkosti nejjižnějšího výběžku světa, proslulém žulovými jehlany a ledovci, kde je období růstu stěsnáno do pouhých několika měsíců, začaly úřady dlouhý proces s cílem pomoci přírodě uzdravit se z nejhoršího požáru za celá desetiletí.

Oficiální činitelé pro turistický ruch ujišťují cestovní kanceláře od Francie po Japonsko, že nejslavnější chilský národní park je nadále drsným rájem batůžkářů. Turismus každý rok přináší odhadem 75 milionů dolarů do nejjižnější části Chile.

„To, co člověk způsobil, dokáže také napravit,“ říká Marco Cordero, regionální ředitel chilské lesní správy Conaf. Panují především obavy, aby nádherná, tyrkysově modrá jezera v parku nezničila eroze půdy, aby na jeho území nezačaly pronikat nové rostlinné druhy a aby z parku neodcházely ohrožené živočišné druhy za potravou.

Větru poručit nelze

V první fázi dvanáctiletého plánu obnovy parku mají být zaplněny příkopy, které byly vyhloubeny jako protiohňové bariéry, vybudovány náspy bránící erozi a posbírána semena, která příští sezonu poslouží k sadbě.

Zachovat tuto původní oblast v srdci Patagonie, volně definované oblasti, která zahrnuje nejjižnější části Chile a Argentiny, však znamená víc než jen estetickou stránku věci.Většina lidí, kteří přijíždějí do odlehlé oblasti obklopené ledovci, očekává, že se tu setkají s proslulým silným větrem. Ten nutí stromy růst nakřivo a vysloužil si zmínku od každého kronikáře, který tudy projel za posledních 500 let.

Právě silný vítr mařil úsilí hasičů, kteří se sjeli z celého Chile a Argentiny, aby dostali pod kontrolu rychle se šířící oheň, jenž jako by natahoval prsty všemi směry. Úřady zdůrazňují, že shořel jen zlomek z rozlohy parku - 117 ze 2420 kilometrů čtverečních - a oheň zůstal více než 1,2 kilometru od žulových jehlanů, které v trsu vystupují z plání jako prérijní Atlantida.Ale i tak škody berou dech. Lidé jedoucí po nejvýchodnější cestě parku přejedou přes kopec a najednou se ocitnou uprostřed holé měsíční planiny. V některých částech se vypálená země táhne, kam oko dohlédne. Požár, který vypukl 17. února, udeřil uprostřed čtyřměsíční turistické sezony, která v parku začíná v prosinci, vprostřed léta na jižní polokouli.

Turisté na park nezapomněli

Oficiální činitelé v turistickém sektoru uvádějí, že nezaznamenali žádný neobvyklý propad počtu návštěvníků, který obvykle dosahuje zhruba 100 000 lidí z 80 zemí světa ročně. Na světových turistických veletrzích navíc dali na vědomí, že Torres del Paine pořád stojí za návštěvu. Národní park tu vznikl v roce 1959 a turisté sem začali ve větším množství jezdit od 90. let minulého století. V přirozených podmínkách tu žijí pštrosům podobní nanduové, lamy huanaco, plameňáci, pumy a ohrožený huemul severní z čeledi jelenovitých.

Při požáru zahynula naštěstí jen hrstka lam huanaco.Ačkoli český turista Jiří Šmiták prohlásil, že požáru hluboce lituje, mnoho Chilanů popudilo, že dostal jen pokutu ve výši 200 dolarů. Zákonodárci vyzvali ke zpřísnění trestů a státní rada obrany podala proti Šmitákovi žalobu o odškodnění. Jako gesto dobré vůle poskytla česká vláda asi 185 000 dolarů na obnovu parku, která podle odhadů bude stát sedm milionů dolarů.

Chilská hrdost na park je hluboká, ale vzhledem k tomu, že jeho území není se zbytkem Chile spojeno pozemní cestou, dostat se sem je nákladné. Jen třetinu návštěvníků parku Torres del Paine tvoří Chilané; většina přijíždí z USA a evropských zemí.