Diagnóza: špatný zákon

Pětačtyřicet procent stromů vysazených v českých lesích během roku 2004 tvořily smrky. To číslo hodně napoví o trendu zdejšího lesního hospodaření a jeho pravidlech. Smrk by se totiž měl na složení lesních porostů podílet jen jedenácti procenty. Mají převažovat listnaté a smíšené lesy, buky, duby, jedle. Jenže smrkové či borové kmeny se lépe prodávají. Monokultury jehličnanů je také snadnější obhospodařovat. Jako pole je plošně osázíte i pokácíte. Proto dnes pokrývají velkou většinu lesních pozemků. Oficiální politika na papíře žádá postupný návrat ke správné skladbě lesů.

Skutečnost každodenního hospodaření však konzervuje současný stav. Dokonce jen smrků samých se sází pořád více než všech listnáčů dohromady. Výsledek je tristní. Před několika měsíci hýbaly titulními stránkami novin ostré finanční spory mezi správci státních lesů a dřevařskými společnostmi. Ale nesrovnatelně důležitější informace se nenápadně skrývají ve statistikách ministerstva zemědělství. Stromy jsou nadále, navzdory odsíření elektráren, ve špatném zdravotním stavu. Koncem devadesátých let se dokonce začal opět zhoršovat a tento trend rok po roce pokračuje. Místy se objevují i případy, kdy desítky hektarů porostů naráz odumřou. Přitom kyselého znečištění nadále ubývá. Jak je to možné?

Smrk je horská rostlina přizpůsobená chladnému a vlhkému počasí. Umělé monokultury v pahorkatinách nebo na vysočinách rostou v nenormálních podmínkách, takže hůře odolávají škůdcům, houbám či suchu, vichřicím a náhlému mrazu. Navíc degradují lesní půdu, protože rozklad jehlic - na rozdíl od listí - ji okyseluje. Změna chemického složení, kterou způsobily exhalace, se tedy vinou smrčin a intenzivního hospodaření ještě zhoršuje. Proto v posledních letech přes třicet procent české těžby dřeva ve skutečnosti tvoří neplánované, nouzové vyklízení polomů, vývratů nebo stromů uhynulých kvůli hmyzu či napadení houbami. Obměna druhového složení lesů bude samozřejmě trvat desítky let. Ale dokud se budou každoročně sázet další a další tisíce hektarů umělých smrkových porostů, náprava není ani na obzoru. Může za to špatný lesní zákon z roku 1995, který nešetrné hospodaření dovoluje. Je nutné ho změnit. Nezapomeňme, že lesy u nás pokrývají třetinu území. Navštíví je skoro čtyři miliony lidí týdně. Slouží jako plíce krajiny, čistí vzduch od škodlivin. Chrání svahy před erozí a zadržují vodu jako houba. Pomáhají zmírňovat povodně. Nemají být pouhou továrnou na dřevo. Právě k tomuto účelu je však předurčují současná pravidla.