Dřevařské podniky trápí úbytek suroviny

Elektrárny začaly masívně nakupovat dřevní hmotu a zvyšují tak její cenu.

Dřevozpracující podniky začínají mít těžkou hlavu kvůli od loňského listopadu stoupajícím cenám suroviny. Levný dřevní materiál jim totiž z trhu ve stále větší míře skupují nejrůznější kotelny a elektrárny. Ty k tomu motivuje vidina zajímavého zisku, neboť Energetický regulační úřad loni v listopadu rozhodl o více než dvojnásobném zvýšení výkupní ceny elektřiny vyrobené spálením biomasy, tedy hlavně dřeva.

Zájem o dřevo však nastartoval cenovou spirálu a ta výrobcům dřevotřískových desek pro nábytkářský průmysl či stavebnictví ukrojila z marže. »Začalo to způsobovat potíže,« potvrdil tajemník Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu Josef Muláček.

Změny na trhu vadí oběma největším podnikům, Dřevozpracujícímu družstvu Lukavec i jihlavskému Kronospanu. Každý z nich zaměstnává na sedm set lidí a tržby přesahují 1,5 miliardy korun.

»Cena vstupního materiálu se nám za poslední tři čtvrtě roku zvýšila o asi 10 až 15 procent. Probíhá cenová válka, kdo dá dodavateli za materiál víc,« řekl místopředseda lukaveckého družstva Pavel Kříž. Podle něj už některé své výrobky zdražili. »Takových výrobků ale není mnoho, protože je velmi těžká konkurence, která nám zvyšovat ceny nedovoluje,« poznamenal Kříž.

Podniky se obávají, že bude-li nastartovaný trend pokračovat dál, může to vést k úpadku firem. »Exploze v růstu cen může mít pro některé zpracovatele ničivé následky,« varoval jednatel Kronospanu Jan Rudolf.

K tomu by mohla přispět i agresivita velkých zahraničních konkurentů. V Evropě je totiž obrovský přebytek výrobních kapacit a přestože i tam ceny materiálu rostou, producenti dřevotřískových polotovarů mají tendenci spíše zlevňovat. »Aby si udrželi výrobu, mohou vyvážet do Česka i za ceny pod výrobními náklady a tím tuzemské podniky vyřadit ze hry,« upozornil Kříž.

ČEZ hodlá podíl biomasy při spalování výrazně zvyšovat. Místo loni vyrobených 8,6 gigawatthodiny by to do pěti let dělalo už 450 gigawatthodin elektrické energie. »Snažíme se ale spalovat především dřevo z průklestů lesa, které se už nehodí k dalšímu zpracování, jen k otopu,« řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Přibývá i různých městských tepláren, které prodávají elektřinu vyrobenou spálením dřeva regionálním energetikám. Od loňského listopadu začala přidávat dřevní hmotu do kotlů například Plzeňská teplárenská, jež letos investuje do technologií, které jí umožní podíl spalovaného dřeva dále zvyšovat. »Letos by se tak vČesku mohlo dřevní hmoty spálit již řádově statisíce tun, možná až půl miliónu,« odhaduje Tomáš Pařík, ředitel obchodní společnosti Wood and Paper, jež patří do nadnárodní papírenské skupiny Frantschach.

Vývoj sledují i cihlářské podniky, které spalují dřevní hmotu při výrobě cihel, a také nábytkáři, kteří o zdražování svých vstupů rovněž nestojí.

Papírenského průmyslu se však zatím tento rozruch netýká. Bere si totiž pro výrobu papíru dražší kvalitnější surovinu, kterou elektrárny ještě nespalují. V klidu jsou také různé truhlárny, které pracují jen s dražší kulatinou.

Na trhu působí ještě několik menších zpracovatelů dřevní hmoty například firma Grena z Veselí nad Lužnicí nebo Ploma čí Nefeli v Hodoníně. »Některé velké podniky nevydržely v minulých letech konkurenční tlak a přestaly s výrobou dřevotřískových desek a jiných polotovarů,« uvedl Kříž z lukaveckého podniku. Podle něj tak s jejich produkcí skončil například Dřevokombinát Vrbno pod Pradědem, který se dnes živí pronájmem areálu, a Dřevokombinát Volary.