Experiment zachraňující mladé smrkové porosty na severní Moravě
27.02.2015 | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Lesům v oblasti severní Moravy, které se potýkají s chronickým chřadnutím smrků, by v budoucnu mohly pomoci opatření v podobě aktivní porostní výchovy.
Před pěti lety založili vědečtí pracovníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumné stanice Opočno sérii experimentálních ploch v mladých smrkových porostech na hranici okresů Opava a Nový Jičín. Cílem je ověřit možnosti vlivu porostní výchovy na vývoj mladých smrků v kalamitní oblasti.
Plochy byly založeny v roce 2010 na lesní správě Vítkov (Lesy České republiky, s. p.) v revíru Bílovec v Moravskoslezském kraji a lze je rozdělit do dvou samostatných skupin.
Jednu tvoří experiment založený ve smrkové mlazině pocházející z přirozené obnovy na stanovišti, kde došlo vlivem nahodilé těžby k rychlému domýcení mateřského porostu.
Druhá skupina je tvořena experimentálními plochami ve smrkových tyčkovinách pocházejících z umělé obnovy na rozsáhlejších kalamitních holinách. Všechny plochy se nacházejí ve čtvrtém lesním vegetačním stupni na živných stanovištích. Průměrné roční teploty se pohybují od 8,1 do 8,5 oC, průměrné roční srážky od 601 do 650 mm. V celé oblasti je patrné postižení smrku barevnými změnami jehličí, defoliací a usycháním rozsáhlých komplexů smrkových porostů všech věkových tříd. Převážná většina nahodilé těžby smrku vykazuje napadení václavkou.
„Cílem experimentu je ověřit možnosti vlivu aktivní porostní výchovy na vývoj dendrometrických parametrů a zdravotní stav mladých smrků v oblasti s dlouhodobým výskytem odumírání smrku,“ přibližuje metodu výzkumu za řešitele Jiří Novák z VS Opočno. Zároveň ale upozorňuje, že vzhledem k relativně krátké době trvání experimentu zatím došlo jen k předběžnému vyhodnocení počáteční růstové reakce smrku po provedeném výchovném zásahu.
Řešitelé si tak ověřili zatím jen část své hypotézy, a to že výchovné zásahy se projeví ve zvýšeném tloušťkovém přírůstu jednotlivých stromů, čímž dojde k příznivějšímu vývoji štíhlostního kvocientu, tj. ke zvýšení statické stability jednotlivých stromů i celých porostů. Částečně se potvrdil i jejich předpoklad, že nedojde k dramatickému zhoršení zdravotního stavu jednotlivých stromů v důsledku šoku bezprostředně po zásahu a počet stromů nepoklesne tak, aby byla ohrožena existence těchto porostů, případně alespoň minimální zastoupení smrku v druhové skladbě. Komplexnější vyhodnocení experimentu (tj. zdravotního stavu, vývoje korun, výškového růstu) však výzkumníci předpokládají v delším časovém rámci.
Smrkové monokultury představují vysoce umělý ekosystém, který není schopen zdárného vývoje bez aktivní porostní výchovy. Zanedbaná porostní výchova vede k výraznému snížení stability smrkových porostů a následnému vysokému riziku poškození přeštíhlených porostů sněhem a později větrem.
Výzkumný experiment ukazuje, že snížit riziko rozpadu těchto porostů lze pomocí cílevědomě realizované výchovné péče především o mladé smrkové porosty. Přesto nelze zapomenout, že zásadním opatřením nezbytným pro zmírnění dosavadního nepříznivého vývoje je změna dřevinné druhové skladby lesů v postiženém regionu.
Podrobnější informace o tomto experimentu lze nalézt v článku ve Zprávách lesnického výzkumu č. 2/2014, který je ke stažení na: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/346.pdf
Vysvětlivky:
Defoliace: odlistění
Tyčkovina: růstový stupeň vymezený výčetní tloušťkou středního kmene 6 – 12 cm.
Tyčovina: růstový stupeň vymezený výčetní tloušťkou středního kmene 13 – 19 cm
Výchova lesních porostů: soubor pěstebních opatření, jimiž se ovlivňuje struktura, růst, vývoj, zdravotní stav a odolnost lesních porostů v souladu s hospodářským cílem, od mlazin až do počátku mýtního věku porostu.
(Základní lesnické názvosloví, VÚLHM Jíloviště – Strnady, 1992)
- Kontakt: Ing. David Dušek (1,2), Ing. Jiří Novák, Ph.D., Doc. RNDr. Marian Slodičák, CSc.
- 1. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., VS Opočno
- Na Olivě 550, Opočno
- 2. Česká zemědělská univerzita v Praze
- Fakulta lesnická a dřevařská, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol
e-mail: dusek@vulhmop.cz, novak@vulhmop.cz, slodicak@vulhmop.cz
Další články v kategorii Lesnictví
- O možném zákazu lovu lišek norováním budou poslanci dál jednat (06.06.2026)
- Zlepšuje douglaska tisolistá vlastnosti lesní půdy? (04.06.2026)
- Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím (03.06.2026)
- Týden na svobodě: mladá rysice se již zabydluje v Brdech (29.05.2026)
- Můžeme ve větší míře využít domácí druhy teplomilných dubů? (28.05.2026)
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)

Tweet



