Gruzie: od nekontrolovatelného sociálního kácení ke standardnímu obhospodařování lesů

Lesy Gruzie jsou považovány za významné centrum biologické rozmanitosti. Jejich ochrana a udržitelné využití tak představuje klíčovou výzvu pro tamní lesnický sektor. Spolu s novým lesním zákonem přichází ambiciózní plán správy lesů, který je postaven na přírodě blízkém lesním hospodaření. Jaké hlavní úkoly stojí před gruzínskými lesníky v souvislosti s implementací nového zákona a dalších lesopolitických dokumentů, jsme se ptali v Tbilisi Carla Amirgulashviliho, který je klíčovou postavou reformy lesnictví směrem k trvale udržitelnému oboru. 

Rozhovor s Carlem Amirgulashvilim, ředitelem Odboru biologické rozmanitosti a lesnictví Ministerstva ochrany životního prostředí a zemědělství Gruzie

Charakteristika gruzínských lesů

– Můžete stručně charakterizovat gruzínské lesy?

Na základě posledních údajů z Národní inventarizace lesů, kterou jsme dokončili v roce 2021, je lesnatost 40 % a 95–98 % lesů je přirozených. Pestré přírodní podmínky stojí za velmi bohatou biologickou rozmanitostí. Máme na 400 druhů stromů a keřů s velkým množstvím endemických dřevin. Mezi endemickými druhy je 61 gruzínských (vyskytují se pouze v Gruzii) a 43 kavkazských endemitů. Lesy v Gruzii jsou rozmanité – od smíšených horských lesů přes lužní lesy a deštné lesy u pobřeží Černého moře. V druhové skladbě dominují listnaté dřeviny s bukem východním (Fagus orientalis), duby (většinou Quercus petraea ssp. iberica), dále habr (Carpinus betulus), kaštanovník setý (Castanea sativa) a javory (Acer cappadocicum, Acer platanoides). Z jehličnanů je to jedle kavkazská (Abies nordmanniana), smrk východní (Picea orientalis) a borovice (Pinus sylvestris, Pinus brutia).

– Jaká je držba lesů z pohledu vlastnictví?

Stát vlastní sto procent lesů. Historicky jsou zde nějaké zkušenosti s komunálním nebo církevním vlastnictvím, ale chybí nám zkušenost se soukromým vlastnictvím. Do nového lesního zákona, který vešel v platnost 22. 5. 2020, jsme zavedli také pojem soukromé a obecní vlastnictví. Nyní začínáme zpracovávat kritéria pro předávání lesů obcím. Uvědomujeme si, že ten proces je velmi citlivý, je tam spousta povinností, finančních možností, technických věcí. A víte, že i stát má problém s hospodařením. Musíme se zaměřit na kapacity obcí a jejich připravenost. Lesy, které se budou předávat, budou zařazeny do kategorií, aby obec věděla, jak lze s lesem nakládat. Obce budou hospodařit podle zákona a po předání již na hospodaření nebude mít ministerstvo vliv, dokonce ani dozor nebude v kompetenci ministerstva, ale samotné obce. Ovšem ta důvěra není stejná, jako když důvěřujete obcím v Evropě. Bude to dlouhý proces budování důvěry na cestě decentralizace. V budoucnu tedy počítáme s komunálním vlastnictvím lesů, ale musí být stanovena velmi dobrá kritéria, která letos začínáme v rámci projektu německé rozvojové agentury GIZ vypracovávat. Co se týče soukromého vlastnictví, i tato možnost byla zavedena, ale privatizovat lesy nebudeme. Hlavní cíle v oblasti lesnictví

- Jaké jsou hlavní cíle a priority vašeho ministerstva ochrany životního prostředí a zemědělství v oblasti lesnictví a lesního hospodářství?

Hlavním cílem a současně výzvou je zavést v Gruzii trvale udržitelné lesní hospodaření. To bylo definováno poprvé v koncepcích a dokumentech v roce 2013, kdy jsme přijali národní lesnickou politiku. Centrální myšlenkou je přechod od nekontrolovatelného sociálního kácení ke standardnímu obhospodařování lesů, a to v roce 2026. Není žádným tajemstvím, že hlavním problémem lesů v Gruzii je ilegální těžba. Zjistili jsme problematické jevy u koncesí na těžbu dřeva, takže bylo rozhodnuto, že se nebudou prodávat žádné nové licence. Nutíme lesnické úřady k přechodu na vlastní management a odklon od koncesí. Nikdy jsme ale neměli koncese v takovém rozsahu jako například v Rumunsku. Ještě větší problém ale znamená nekontrolovatelné sociální kácení.

Děkuji za rozhovor (30. 5. 2023), Petra Kulhanová

Celý rozhovor najdete v zářijovém čísle Lesnické práce