I Bavoráci prý bojují s broukem

Novou koncepci Národního parku Šumava, kterou zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, pracovníci správy parku teprve analyzují. Už teď se však její mluvčí Zdeněk Kantořík alespoň krátce vyjádřil k rizikům, jež podle něj nová koncepce může přinést. "Rychlé zvětšení bezzásahového území může být pro Šumavu nebezpečné. S masovým rozšířením zdrojů kůrovce už má své zkušenosti," připomíná mluvčí.

Co se týče lýkožrouta, blíží se podle Kantoříka situace v národním parku klidovému stavu. Zatímco v roce 1996 ve druhých zónách tento škůdce zničil 180 tisíc kubických metrů dřeva, letos pouhých sedm tisíc kubíků, což podle Kantoříka odpovídá jednomu napadenému stromu na každých osmi hektarech.

Pokud jde o první, nejcennější zóny, správa letos kácí kůrovcové stromy v deseti lokalitách, kde padlo necelých pět set stromů. U pramene Vltavy zůstávají napadené stomy, jichž je asi tisícovka, stát a odkorňují se vestoje.

"Jsou jich oloupány přibližně dvě třetiny," konstatuje Kantořík.

Jak říká, co se týče kůrovce, je Národní park Šumava v současné době téměř bez problémů. Nynější vedení je ale přesvědčeno o tom, že situaci je třeba mít pod dozorem.

"Pro správu by samozřejmě bylo vymezení rozsáhlého bezzásahového území jednodušší. Jenže by se tím velmi pravděpodobně vytvořily další velké potenciální zdroje kůrovce," soudí Kantořík.

"Pokud v části Šumavy necháme kůrovcové stromy stát a uschnout, v sousedství to povede ke vzniku dalších a dalších holin," míní.

V této souvislosti poukazuje na postup v Národním parku Bavorský les, vyhlášeném v roce 1972 na 13 tisících hektarech. Před šesti lety byl rozšířen o dalších 11,5 tisíc hektraru. Něco málo přes desetinu této rozšířené části tvoří první, bezzásahová zóna, na zbytku bude správa bavorského parku podle Kantoříka proti kůrovci ze zákona zasahovat až do roku 2017.

"Kolegové tam aplikují velmi podobný management jako naše správa," upozorňuje Kantořík.