Informační systémy v zemědělství a lesnictví

Přinášíme vám ohlédnutí za jedenáctým ročníkem konference, který se v květnu konal poprvé mimo zavedenou Seč u Chrudimi. Organizace se ujala Česká zemědělská univerzita v Praze ve spolupráci s dalšími partnery. K hlavním tématům konference patřily neodmyslitelně geoinformační technologie.

Česká i evropská politika

S odstupem času je možné se zamyslet nad přínosy letošního setkání. Program konference s mezinárodní účastí se dlouhodobě těší pozorností orgánů a institucí Evropské unie a české vlády i politických kruhů. Vystoupením jejich zástupců je tradičně věnován první den konference. Ačkoliv ve většině případů jde o informace na vysoce zobecněné úrovni, řada z nich je pro obec českých geoinformatiků velice zajímavá.

D. Vaněk z VÚZE se mj. zmínil o Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), z něhož lze čerpat prostředky také na základní a aplikovaný výzkum. Fond sleduje tři základní linie:

1) zlepšení konkurence schopnosti zemědělství a lesnictví,

2) zlepšení životního prostředí a krajiny podporou hospodaření v území,

3) zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a podporu diverzifikace hospodářských činností.

Také v českém zemědělství fungují nezbytné podpůrné fondy: růstový (podporuje vědu, technologická centra, strategické služby), konvergenční (k vyrovnávání rozdílů mezi členskými zeměmi EU a k podpoře rozvojových zemí), restrukturalizační (k podpoře restrukturalizace ekonomiky, vč. zemědělství). Naše zemědělství sleduje aktuálně tyto trendy: konkurence schopnost a ekologická zodpovědnost. To všechno mohou být témata geoinformačních projektů.

Evropské iniciativy

B. Salmelin informoval o aktivitách Evropské komise. Zmínil revidovaná východiska Lisabonské agendy 2010. V každém případě politika EU i v budoucnu ponese silný sociální náboj, avšak půjde o vybudování poznatkové ekonomiky tvůrců věcí, nikoliv pouhých výrobců a konzumentů. Zatímco novinky 20. století spočívaly v zavedení pásové výroby a specializace, v 21. století se očekává preference práce v týmech a spolupráce za stejnými cíli za existující vzájemné konkurence.

Informačních technologií se především týkají tři iniciativy:

1) vytvoření jednotného evropského elektronického trhu (přinese nová pracovní místa),

2) inovace, adaptace a investice do informačních a komunikačních technologií,

3) inkluze (tj. účast všech lidí na výhodách nových informačních a komunikačních technologií bez ohledu na místo života).

Podopora venkova

Že se tyto iniciativy životně dotýkají venkova, je zřejmé. Jde o jistý „návrat na venkov“, spojený se zabezpečením pracovních míst na venkově a zdravému venkovu podíl na dění ve světě. Na druhé straně však vytvářená Human Centered Knowledge Society znamená vyšší odpovědnost k sobě samému a vyšší produktivitu práce. Vzhledem k tomu, že venkov tvoří 80 % evropského území s 20 % obyvatel, otevírá se zde široké pole pro invenci v oblasti geoinformačních technologií.

Paní M. Iglesias z EK uvedla základní data o připravovaném 7. rámcovém programu, který bude disponovat dvojnásobným rozpočtem oproti současnému šestému a bude více sledovat venkovské prostředí, ekonomiku a zdraví. Výzvy budou zveřejněny v roce 2006, avšak již nyní je zřejmé, že budou zohledňovat mj. klimatické změny, setrvalé zemědělství, kvalitu života na venkově a obnovu atraktivity životního prostředí na venkově.

J. Prokšík z MI ČR přišel se základními poznatky o koncepci rozvoje ICT v ČR. Mimochodem mezi priority MI patří dostupné a bezpečné komunikační služby (Národní strategie informační bezpečnosti), budování informační společnosti (aby každý na ní měl přínosnou účast, Národní program počítačové gramotnosti), podpora prostředí (a investic) pro informační technologie.

Pan C. Camporeale z italské společnosti SESA se zmínil o prostředcích, které mohou výrazně napomoci produktivitě práce na venkově. Jde zejména o precizní zemědělství, lesnickou evidenci a management, do popředí v aplikacích se tlačí vinařství. Z hlediska geoinformačních technologií dále půjde o uplatnění bezdrátových geodatových služeb, senzorových webů a možností modelování v oblasti virtuální reality. Důležitý je důraz na standardy.

Patrick Crehan z bruselské společnosti CK and Associates vidí zejména nezbytnost zabezpečení komunikace mezi institucemi, organizacemi a občany na venkově v efektivně fungujícím systému. Dokumentoval mj. použití hierarchizovaného multikriteriálního systému pro podporu rozhodování. Zajímavým poznatkem byl zážitek ze Skotska, kde místní obyvatelstvo odmítlo inovace ve využití území z důvodu ohrožení jejich „odlehlosti“, nehledě na ekonomický přínos.