Kraj a obce odmítají suchý les na Šumavě

Nepředstavitelná je pro většinu lidí z radnic šumavských obcí i z vedení Plzeňského kraje možnost, že by se v nejbližších letech v Národním parku Šumava zvětšila území, kde člověk nebude zasahovat do přírodních procesů.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek přitom minulý týden představil koncepci péče o park a počítá s tím, že do pěti let budou první zóny, tedy nejvíce chráněná území, tvořit asi třetinu rozlohy parku. To by znamenalo zhruba 20 tisíc hektarů. A právě první zóny podle představ ministerstva mají do roku 2008 postupně přejít do bezzásahového režimu.

Představitelé kraje i obcí sice souhlasí s plánem první zóny parku scelit, ale trvají na tom, že i pak by tam měl člověk vývoj přírody regulovat.

Proč? Za vším stojí strach, že by se po napadení kůrovcem mohlo rozrůst území suchého lesa. Regionální politici se obávají, že by to negativně ovlivnilo turistický ruch, zaměstnanost a hospodářskou situaci na Šumavě.

Naopak ekologičtí aktivisté a přírodovědci považují tak zvanou cestu suchého lesa za nejlepší způsob, jak obnovit samořídicí funkce přírody i odolný les.

"Osobně jsem silně ovlivněn tím, jak vypadaly Krušné hory. Řada lidí se těžko přenese přes pohled na suchý les," říká krajský hejtman Petr Zimmermann. Ten se domnívá, že přechod k bezzásahovému režimu v nejvzácnějších částech Šumavy by měl trvat asi třicet let.

Starosta Kvildy Václav Hřebek proti ministerstvem plánovanému rozšíření prvních zón nic nemá. Striktně však odmítá, že by se v nich v dohledné době nemělo zasahovat. "Mně a lidem z Kvildy je jedno, jestli to bude první nebo pátá zóna, když se tam bude moci zasahovat proti kůrovci. Nám jde o to, abychom Šumavu udrželi za každou cenu zelenou," prohlašuje Václav Hřebek.

Přírodovědci a ekologičtí aktivisté si naopak přejí rychlý vznik velkých bezzásahových území na Šumavě. "Pro přírodu je lepší obnova cestou suchého lesa než přes vykácené holiny. To víme. Otázka je, kdy to přírodě umožníme," tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha