Kraje chtějí lesy

Státní lesy by měly patřit krajům. Karlovarští se s tím netají, Plzeňští o tom budou jednat. Státnímu podniku Lesy České republiky se takový nápad nelíbí.

Noční můrou státních úředníků začínají být iniciativou sršící představitelé některých nových krajů. Právě z těch totiž zaznívá volání po státním majetku, který by si chtěly spravovat samy.

Karlovarští v závěru ledna jasně deklarovali, že hodlají získat přes sto tisíc hektarů lesních porostů, které v současné době obhospodařují Lesy České republiky.

"Nechceme však lesy proto, aby nám sloužily jako zdroj zisku. Vždyť přece existuje lesní zákon, kterým se musíme řídit," vyvrací karlovarský hejtman Josef Pavel námitky, které zaznívají ze strany vedení státního podniku.

"Pouze chceme sami rozhodovat o věcech na našem území. Dokážeme být stejně dobrým hospodářem jako stát," dodává.

Zástupci Plzeňského kraje zatím otázku převodu státních lesů na kraj konkrétně neprojednávali.

"Budeme se tím ale určitě zabývat ještě v průběhu letošního prvního pololetí," říká zástupce hejtmana Plzeňského kraje Stanislav Rampas.

"Pro kraj by mohlo být převzetí státních lesů přínosem. Tato změna by však prospěla určitě také samotným lesům. Krajská správa má totiž k lesům na svém území rozhodně blíže a zná lépe místní potřeby než vedení podniku Lesy České republiky se sídlem v Hradci Králové," konstatuje.

Proti převodu je zásadně vedení Lesů České republiky. Z prohlášení, které vydalo, vyplývá, že například lesy na Karlovarsku jsou silně poškozeny imisemi a zničené plochy musely být znovu zalesněny náhradními dřevinami. Proto je tam poměrně málo porostů v mýtním věku, které nesou peníze.

"Je velmi pravděpodobné, že se lesy na Karlovarsku mohou z řady důvodů dostat v příštích 10 až 20 letech do ztráty," stojí v prohlášení.

Argumentů pro zachování současného způsobu správy státních lesů uvádí podnik celou řadu.

"Jsme jeden z mála prosperujících státních lesních podniků v Evropě a do státního rozpočtu odvádíme ročně ve formě daní 1,2 miliardy korun," tvrdí tiskový mluvčí společnosti Jan Řezáč. Podle něj pět krajů vykazuje hospodářský propad a jen velikost podniku a možnost přerozdělování financí z lesnicky bohatých oblastí do nevýnosných odstraňuje potřebu státních dotací. Potřeby regionální politiky lze podle něj řešit například účastí zástupců krajů v orgánech podniku.

"Kraje tak mohou využít spolupráce s ekonomicky silným partnerem, než aby přebíraly hospodářské činnosti, které ve většině případů zřejmě nebudou výnosné," míní Řezáč.