Krmení zvěře nikdo nezakazuje

Státní podnik Lesy České republiky údajně zakazuje nájemníkům lesních honiteb přikrmování zvěře v lesích. To prý proto, aby se spárkatá zvěř, tedy v lesích Brd převážně jelení, nestahovala ze širokého okolí ke krmelcům a nezpůsobila škody loupaním a ohryzem na porostech.

Mezi zasvěcenými je známo, že Státní podnik Lesy České republiky (LČR), který vlastní v republice přes 60 procent lesních pozemků, poukazuje na neúměrně vysoké stavy jelení zvěře v našich lesích. LČR právě přičítají na vrub jelení zvěři mnohamilionové škody na porostech. Na druhé straně miliony utratí na ochranu lesa. Snad i proto na Příbramsku kolovala zaručená informace, že LČR zakázaly krmit zvěř.

Nikdo krmení zvěře nebrání

Zeptali jsme se proto vedoucího lesní správy LČR ve Spáleném Poříčí Zdeňka Regenta, co je na tom pravdy? Zdejší správa LČR vlastní mimo jiné lesní pozemky v jižních Brdech. V nich žije nejenom srnčí zvěř, ale i jeleni, kolem jejichž přemnožení a ničení porostů se vedou nekonečné polemiky.

"Není pravda, že jsme zakázali přikrmování. To jsou pouhé fámy. Víme o tom, co se povídá, a jsou to obyčejné výmluvy," brání se nařčení vedoucí správy Zdeněk Regent.

"Z hlediska ochrany lesa musí nájemci honiteb v našich lesích dodržovat určité předpisy. Nesmí krmit zvěř do vzdálenosti 200 metrů od nejbližších kultur (zalesněné plochy, které odrostly buřeni, a kde jsou stromky pravidelně rozmístěné v daném počtu) a do 50 metrů od porostů mladších 40 let, což jsou houštiny či mlaziny a tyčoviny. Tohle je podnikové nařízení a jeho cílem je jediné, aby zvěř stažená z okolí ke krmelištím neškodila loupáním kůry a okusem."

Prázdné krmelce udivují návštěvníky lesa

Podle správce si někteří nájemci dělají co chtějí, nerespektují zásady ochrany lesa, a z pohodlnosti krmí zvěř tam, kde jim to vyhovuje.

"Že náš podnik zakazuje přikrmování, šíří právě ti, kteří nechtějí respektovat tyto zásady," vysvětluje.

"Možná i návštěvníci lesa, když projdou kolem prázdného seníku, který nevyhovuje nařízení, potom říkají, že se o zvěř nikdo nestará," doplnil svůj názor revírník LČR Josef Hrdina.

"Od myslivce potom někdo zaslechne, že v nějakém konkrétním krmelci nesmí zvěři předložit krmivo, ale už nevysvětlí proč, a vznikne z toho fáma."

Vojenské lesy nepostupují direktivně

Poněkud jiný systém přikrmování razí vedení hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS) na území vojenského prostoru v Brdech.

"Nechci nařízení LČR kritizovat, je založeno na reálném základu, ale v našich lesích nepostupujeme tak direktivně," vysvětluje ředitel hořovické divize VLS Josef Škoda.

"U nás je to záležitost víceméně individuálního přístupu lesní správy - krmeliště se zruší tam, kde nevyhovuje z pohledu ochrany lesa, a postaví se krmelec jinde. Smysl tohoto řešení je však shodný, a třebaže nemáme nějaké nařízení, také chráníme les před loupáním a okusem."