Krušnohorské lesy hnojí lesáci z vrtulníku

Z vrtulníku americké výroby Hughes-500 jsou v těchto dnech hnojeny lesy v nejvyšších partiích Krušných hor.

Cílem je zlepšení kvality lesní půdy a tím i lesních porostů, které byly desítky let vystaveny ničivým imisím z tepelných elektráren a dalších zdrojů. "V současné době probíhá hnojení s hořčíkatými a dusíkatými směsmi v oblasti Bučiny, Jelenního Vrchu a u Falešného metru nedaleko Přebuzi," uvedl zástupce lesního správce Lesů ČR v Horní Blatné na Karlovarsku Jiří Štěch. "Samotné hnojení provádíme na tři etapy," podotkl. Nejdříve se v první dávce vypouští na jeden hektar vytipovaného lesa 80 kg hořčíkové směsi společně s 250 litry vody. Po deseti dnech je aplikována směs dusíkatá. Za dalších deset dnů se opět rozprašuje směs hořčíkatá, ovšem ve větší koncentraci. "Musíme hnojení rozdělit na tři etapy, abychom letorosty nespálili," vysvětlil postup zaměstnanec hornoblatenské lesní správy Jaroslav Šanda. "S hnojením jsme v Krušných horách začali na konci června a počítáme s jeho ukončením na konci července, maximálně začátkem srpna. Záležet bude hlavně na počasí, protože za deště hnojit letecky nelze. Dobré není ani příliš teplé počasí, protože spolu se zvyšujícími se teplotami vzduchu se současně snižuje nosnost vrtulníku," vysvětlil nástrahy počasí Šanda.

Připravuje se vápnění

Vedle hnojení, které hradí Lesy ČR plně ze svých zdrojů, se na letošní rok stejně jako v posledních dvou letech připravuje vápnění nejpostiženějších částí Krušných hor. "V letošním roce chceme vápnit oblast Přebuzska, Chaloupek a rovněž prostor mezi Horní Blatnou a Potůčky," prozradil Štěch stím, že se jedná celkově o 1190 hektarů lesa. "Bohužel zatím nejsou podepsány dohody, na základě kterých bychom mohli vápnění zahájit," dodal Štěch, který připomněl, že vápnění je hrazeno z části z prostředků ministerstva zemědělství, které na nejbližší čtyři roky uvolnilo pro Krušné a Orlické hory celkem 70 miliónů korun. Také je z části financováno z prostředků Evropské unie a programu Phare. Vápnění podle Štěcha se provádí kvůli nedostatku živin v lesní půdě, což způsobuje na některých místech krušnohorských lesů jejich žloutnutí. "V minulosti bylo dokonce zaznamenán spad až 70 kilogramů kysličníku siřičitého na hektar půdy, takže do té lesní půdy se dostalo za ty roky opravdu strašně vysoké množství škodlivin," vysvětlil Šanda.

Nejvíce škodily elektrárny

Šanda za největší znečišťovatele lesů v Krušných horách v minulosti označil zejména tepelné elektrárny v Tisové, Chemické závody Sokolov, kombinát ve Vřesové na Sokolovsku a také elektrárny v Prunéřově a Tušimicích. "Nelze zapomenout ani na elektrárny v Německu," doplnil Šanda. "V té době jsme měli ročně až tisíc hektarů holin k zalesňování. To už je dávno pryč. Nyní je to zhruba 100 až 120 hektarů lesa," konstatoval. "Naším cílem je zastavit žloutnutí lesa, což se nám zatím částečně daří. V sousedním Sasku vápní takovým způsobem už od osmdesátých let a je to na kvalitě jejich lesů poznat. Byli jsme se podívat v Altenbergu a Bärnfelzu. Mají tam lokality, kam už stačili rozprášit přes dvacet tun vápence na hektar. Jejich stromy mají lepší olistění," dodal Šanda.

Vrtulník řídí vojenský pilot

Americký vrtulník Hughes, který vlastní a hnojení provádí Letecká lesní a. s., pilotuje bývalý vojenský pilot Roman Slezák z Prostějova. "Ve výcviku jsem pilotoval mimo jiné i bitevní vrtulník MIG 24, ale to je zcela jiná hmotnostní kategorie, než je tento náš vrtulník, takže je lze těžko srovnávat. To je, jako byste chtěli srovnávat nákladní a osobní auto," vysvětlil Slezák a dodal: "Ovšem smalým vrtulníkem Hughes je opravdu zážitek létat."

Rudolf Voleman