Kůrovec se namnožil rychleji, než vyrostou houby po dešti

Letošní velmi teplé počasí vytvořilo ideální podmínky pro vývoj a rozmnožení lýkožrouta smrkového i ostatních druhů kůrovců. Místo tří učebnicových generací vyvedl čtyři generace potomků.Silně progresivní generační nárůst škůdce ovlivnily i loňské povodně. Lesní odborníci na zdejší správě říkají: přirozenou imunitu stromů narušila voda, kdy porostům uhnilo kořenové vlášení. Dále se na ní podepsaly poslední polomy. V suchém jaru se nevytvořily plísně a houby, které dokáží brouka zničit. V neposlední řadě se stromy vyčerpaly tvorbou šišek, neboť letos měly semenný rok. Takovému součtu zničujících elementů se oslabený strom už nedokáže ubránit."Brouk nepřestává žrát, kyne a tloustne a rozmnožuje se jako divý," líčí správce Jan Zasadil. Od začátku roku se na zdejší správě zpracovalo 2176 kubíků kůrovcového dřeva a stejné množství se asanovalo buď chemicky, nebo mechanicky. Z tohoto množství bylo založeno 564 kubíků lapáků. Kůrovec do takové pasti nalétá a lidé jej pak zlikvidují."Předložíme mu potravní nabídku a potom mu tento prostřený stůl znechutíme odkorněním, kdy larvy uschnout. Anebo pasti ošetříme chemickým postřikem. Brouk si kousne, když leze ven, a otráví se," popisuje správce postup boje se škůdcem, který řádí nejen na území celé správy.Napadené stromy dají o přítomnosti brouka vědět usychající korunou a zrezivělým jehličím. Je to nerovný boj. Kůrovec ve stromě se projeví, až když je v polovině svého vývoje, takže člověk za ním ztrácí dvě koňské délky."Revírníci musejí pořád kmitat po lese a prohlížet zdravotní stav stromů," vysvětluje revírník Petr Novosad."Tady ve Zlatěšovickém parku máme tři i čtyřsetleté stromy, které musely dolů kvůli kůrovci," konstatuje Novosad neradostnou skutečnost.Jan Zasadail k tomu dodává, že za srpen množství napadených a vytěžených stromů výrazně poskočilo. Ze 2176 kubíků připadá 1579 kubíků na srpen."Jediným lékem je těžit a pomáhat si chemií. Ze začátku jsme kmeny odkorňovali, což je účinnější metoda, ale potom začala situace nabírat rozměry kalamity, a tak i když neradi, museli jsme po té chemii sáhnout," říká.Pokračování na straně 19 )(Dokončení ze strany 17)V lesnické praxi je zákonem, že kůrovcová těžba má absolutní přednost proti plánované, která se v takovém případě pozastavuje. Kůrovci zasahují všechny věkové kategorie stromů, od mlazin až po ctihodné velikány."Má své přirozené nepřátele, třeba sršáně, vosy, pestrokrovenčíka mravenčího. Bohužel letos je expanze kůrovců tak strašlivá, že tito predátoři sami likvidaci jejich početního stavu nezvládají, protože se nestačili adekvátně rychle namnožit," konstatuje Zasadil. Oba muži se shodují v tom, že i tato skutečnost dosvědčuje narušení systémových cyklů a rovnováhy. Ačkoli je v oboře vyvěšeno přes dvě stě ptačích budek, biologický boj s nenasytným broukem je účinný jen částečně.Lesníci na zdejší správě počítají s těžbou ještě po celý říjen. Obávají se, že lýkožrout, který přezimuje ve všech vývojových stadiích, na jaře zase zaútočí. A kdyby nastalo, nedej bože, stejně suché jaro a další měsíce jako letos, rozvine se kalamita do nevídaných rozměrů."Stále se ještě budou projevovat následky oslabení stromů zejména povodněmi. Počítáme s tím. Uvažujeme proto o technologii drcení klestí drtičem, aby se v něm brouk nemohl vyvíjet. Všechny možnosti musíme využít," míní Zasadil. Společně apelují na soukromé majitele lesů, aby jim věnovali větší péči, zejména když jsou takto ohrožené."Broukovi je 'šuma fuk' nějaký plot. Dokáže letět až osm kilometrů. My les vyčistímě, ošetříme, ale přes plot ze soukromého lesa to má lýkožrout jen kolečko obletu," dodává Novosad.