LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V ROZŠÍŘENÉ EVROPSKÉ UNII

Pod tímto heslem se konal ve dnech 4.- 8. 3. 2002 v Ramsau (Bádensko-Württembersko) přednáškový večer, navštívený 960 účastníky z 21 evropských států. Hlavním přednášejícím byl Leo MAIER, vedoucí oddělení životního prostředí a lesů na generálním ředitelství pro zemědělství Evropské komise. Údaje o budoucím rozšíření plochy lesů obhospodařovaných v rámci EU jsou závislé na rozsahu připravovaného rozšíření, očekává se nárůst o 25 - 41 %, těžební možnosti užitkového dříví vzrostou o 25 - 30 %. Nové státy budou pravděpodobně část výtěže i nadále vyvážet (vzhledem k nižší vlastní spotřebě na 1 obyvatele). Zvýší se tu však péče o zdravotní stav lesů a vzroste význam jejich mimoprodukčních funkcí, což může podpořit také rozvoj odvětví mezinárodní turistiky. Rozvojové koncepce a aktuální opatření EU se dotýkají lesního a dřevařského hospodářství ve dvou rovinách: a) v oblasti řízení (ochrana lesů proti imisím, informační a komunikační systémy, péče o krajinu), b) v oblasti politiky vztahů mezi sektory (včetně příslušné části ekologické politiky) a v koordinaci lesnických programů členských států (ve stálém lesnickém výboru). Jak v lesním hospodářství, tak v rozvoji venkovské krajiny se bude důsledně uplatňovat trvalostní princip. V obou případech to přinese značný odklon od tradiční tržní politiky, je nutno uvést do souladu zvýšené nároky společnosti na les a krajinu a možnosti krytí jejich nákladů.

O postupu rozšiřování EU informují průběžně sdělovací prostředky. Strategie řízení tohoto procesu musí především zajistit účelný soulad společenského práva platného v dosavadní části EU s právními normami uchazečů o členství. To patrně nebude tak obtížné, jako citlivé stanovení finančních příspěvků jednotlivých států do společného rozpočtu a výše podpor pro jednotlivé programy, které se rovněž bude regionálně lišit. Podpory, které tzv. kandidátské země prozatím dostávají, skončí okamžikem přijetí do EU. Jako příklad budoucích dotací lze uvést, že členské země Španělsko a Itálie dostanou na období 2000 až 2006 pro své lesnické programy příspěvek 834 resp. 251 mil. euro. Investicím do lesního hospodářství překáží roztříštěná držba lesů, proto se asi nebude podporovat další privatizace a pro racionální obhospodařování drobnějších majetků je nutno vybudovat účelnou infrastrukturu. Problémem je i vybudování společného dřevařského trhu.

V závěru přednášky vyslovil řečník uznání těm kandidátským zemím, v nichž má tradičně lesní hospodářství poměrně vysokou úroveň.

Österreichische Forstzeitung, 4/2002, Čk