Lesníci zachraňovali zničené Lužické hory

Lesníci zachranovali znicené Lužické hory

Zasazením statisícu nových stromu se lesníci pokusili zastavit vymírání lesu v Lužických horách, stále více objevovaných turisty i lyžari. "Behem uplynulých desetiletí je velmi silne poškodily imise z ceských, nemeckých a polských elektráren," uvedl výrobne-technický reditel státního podniku Lesy Ceské republiky se sídlem v Hradci Králové František Morávek. Oslabené lesy nicily silné vetry, námrazy, polomy, hmyzí škudci, nebo choroby. Podle Morávka i pres nynejší dukladnou regeneraci zustanou lesy ješte na desítky let poškozeny. "Výrazný pokrok se neprojeví v krátké dobe. Imisní zátež, i když v menší míre, lesy stále postihuje," rekl Morávek. Odborníci proto zvolili pestrejší skladbu nove vysazených stromu, vynikajících i vetší oddolností. "Zdravotní stav vetšiny lesních ploch není príliš dobrý, ale pozvolna se zlepšuje, jsme pripraveni k dalším zásahum, aby trend pokracoval," uvedla Andrea Pondelícková, reditelka odboru rozvoje lesního hospodárství Ministerstva zemedelství CR. "Za zdravotní stav lesu nemohou lesáci," upozornila. Obnova lesu v Lužických horách byla tretím velkým projektem podniku Lesy Ceské republiky, spolufinancovaným Evropskou komisí v rámci programu Phare. Na záchranném úkolu zacali lesníci pracovat pred dvema lety a nyní jej dokoncili. Cást díla placená Evropskou unií vykonala ceskolipská firma Bor, která uspela v mezinárodním výberovém rízení. Na svazích kopcu její zamestnanci vysadili bezmála tri sta tisíc kusu sazenic lesních drevin. Mezi nimi dominoval kdysi v Lužických horách tradicní buk, jehož delníci vysadili skoro ctvrt milionu sazenic. Skladbu lesa obohatily i tisíce ci stovky javoru, smrku, jedlí, jilmu, borovic, dubu, olší a jasanu. "Doplneny byly chybející, hlavne listnaté druhy drevin v zájmu zvýšení stability a odolnosti porostu, rovnováhy lesních ekosystému," vysvetlil vedoucí Agentury projektu obnovy lesa Vladislav Badalík. Cerstve vysázené stromky museli lesníci ochránit pred zverí a vetry. Vyporádali se i s drsnými pracovními podmínkami: "Vrcholy hor byly obtížne zalesnitelné, v nekterých prípadech jsme museli i hlínu pro sazenice vynášet na kopce v nuších," pripomnel generální reditel spolecnosti Bor Dušan Kratochvíl. Lesníci nejen sázeli stromky, ale navíc kvuli rozvoji príhranicního ruchu v Lužických horách i vylepšovali turistické stezky. "Z prostredku lesní správy jsme letos postavili na hranicní stezce altánek, spousty rozcestníku, nebo upravili i menší parkovište pod horou Klíc, kterou lidé hodne navštevují a parkují na úzké silnicce nebo v lese," rekl šéf ceskolipské lesní správy Jindrich Rezác. Podle nej les nicí nejen splodiny z elektráren, vichry a eroze, ale i neukáznení a vandalští návštevníci lesu. "Pribývají nám v lesích odpadky, nekolik nových rozcestníku nám už nekdo vyvrátil," konstatoval Rezác. "Podílí se na tom i Nemci, kterí by si na svém území neco takového netroufli." Prostrednictvím fondu Phare na projekt obnovy lesa v Lužických horách prispela Evropská unie jedenácti miliony korun, což byla polovina celkových nákladu. "Evropská komise vkládá nemalé prostredky do rešení našich lesnicko-ekologických problému, zejména dlouhodobých záteží v oblasti hranic s Nemeckem," prohlásil vedoucí Agentury projektu obnovy lesa Vladislav Badalík. Podle podmínek hradili vlastníci lesu minimálne ctvrtinu nákladu, fond Phare pak maximálne tri ctvrtiny nákladu. Podle Badalíka prvním významným dílem byla obnova lesa v Krušných horách, zcásti dokonceným vloni. Letos v cervnu skoncil jiný velký pocin: Jizerské hory - obnova lesa. Na nej prispel fond Phare více než milionem eur.