Lesů na Vysočině pomalu přibývá

Co se namaluje v mysli člověka z Vysočiny při představě lesa? Jistě smrčina. Smrky jsou totiž v lesích kraje v jasné převaze. Borovic je zde 12%, modřínů okolo 3%, buků 2,5% a dubů 1,5%. Asmrk? Je vládcem lesům Českomoravské vrchoviny - zabírá 73,3% lesní plochy. Změní se to? Zdá se, že ano. Ale velmi pomalu. K vyčíslení může dojít za pět, sedm let. To je z hlediska délky života stromů jen krátká doba. Je sice stále výhodné sázet lesy smrkové. Smrk vyroste poměrně rychle a má větší šance přežít své „dětství“. Když se nepočítá období Vánoc. Ve smrkových monokulturách se však zase snadněji množí škůdci. Smrk nezapustí své kořeny příliš hluboko a vichřice jej snadno vyvrátí. Ani sesuvům půdy nepomáhá tolik, jako jiné dřeviny.

Co může stát udělat pro změnu skladby lesů? Nabídnout vlastníkům půdy peníze. Proto také podporuje zalesňování melioračními zpevňujícími dřevinami, jako je buk, jedle, jasan či javor vyšší dotací, než vysazování smrků.A někteří majitelé pozemků na to slyší. „To, co zalesňujeme, jsou téměř z poloviny jiné dřeviny než smrk,“ řekl lesní rada hrabětě Kinského Josef Šteidl. „Vysazuje se spíš buk, jedle a ostatní dřeviny,“ upřesňuje.

Přesto, že na panství Radslava Kinského se tato praxe uplatňuje už okolo 12 let, poznají to zřejmě až příští generace. Smrk totiž vyroste asi za 80 let, ale buk na to potřebuje 150 roků.Vyšší dotace na vysazování například buků jsou oprávněné. Péče o malé stromky je totiž mnohem náročnější. „Dá to moc práce. Když to neokoušou zajíci, okoušou to srny a potom to poničí, když stahují paroží. Jediným řešením je, oplotit to a pořád důkladně hlídat,“ vysvětluje majitelka lesa ze Žďárska Marie Matulová.

Lesů je méně, ale přibývají

Vysočina, jako kraj vyčnívající mezi ostatními přírodními krásami, na tom se zalesněním není nejlépe. Lesnatost v regionu je podprůměrná. Jde sice o malý rozdíl mezi množstvím zalesněné plochy v kraji a v celé republice, ale Vysočina patří v Česku k té méně lesnaté polovině. Zatímco celá republika je porostlá lesy z celkem 33 procent, na Vysočině je les na 32 procentech půdy, která se tu totiž využívá nejprve pro zemědělství a až tam, kde to nejde, se vysází les.Lesů však nemůže ubývat. Naopak, je jich čím dál více. Každý vlastník lesa, který těží dřevo, musí stejnou plochu zase zalesnit. Někteří zalesní i více. „Od roku 1993 přibylo asi 12 hektarů lesů na majetku doktora Kinského,“ řekl lesní rada Josef Šteidl.Nově zalesněné půdy jsou i na Přibyslavsku. „U našeho podniku to dělá čtyři až pět hektarů. To jsou zemědělské půdy, které náš podnik buď koupil, nebo je vlastnil už dříve a postupně zalesňuje,“ řekl Štěpán Lukeš Lesního družstva Přibyslav.

I malý les dá hodně práce

Být majitelem lesa nepřináší velký zisk. Jde sice o hodnotu, kterou lze prodat a mít peníze, ale kdo si les ponechá, znamená to spíš práci než zisk.Kácet stromy a prodávat dřevo se vyplatí snad až při větší produkci. Malý vlastník musí o porost dlouho pečovat, bojovat proti velkým škůdcům u malých stromků a proti malým škůdcům u velkých stromů. „Musíme se starat a žádnou radost mi to nedělá. Dneska už to je jako břemeno,“ řekla majitelka Marie Matulová.

K nákladům na vytěžení dřeva je nutné přičíst další peníze a práci, které člověk musí investovat do zákonem stanoveného vysázení nového lesa.

Největší škůdce: člověk

Jestli majitelé lesa mluví o nějakých problémech, jsou to (kromě ekonomiky) trable s lidmi. Turisté, houbaři, sběrači... Z vlastníků lesa se tak například stávají sběrači odpadků. „Návštěvníci dělají pěkný nepořádek. Jenomže s tím člověk nic nenadělá. Jenom vezmeme pytel a obejdeme to, nic jiného nezbyde,“ řekla Marie Matulová.I ostatní souhlasí.

„Největším problémem je zvýšený turistický ruch, protože někteří návštěvníci jsou neukáznění a znečišťují les odpadky, pouštějí se do lesů mimo pěšiny a ničí porosty,“ přidává se Josef Šteidl.Kromě turistické a houbařské sezony trpí lesy hlavně o Vánocích. „Hodně mě štve, že o Vánocích leckdo jde do lesa, uřízne první stromek, pak uvidí lepší, ten první zahodí a vezme si druhý. To už je někdy až vandalismus,“ láteří Matulová.