Lesům stále více škodí přemnožená zvěř

Nemusí to dlouho trvat a kvalitní dřevo se bude platit zlatem, varuje státní podnik Lesy. Tvrdí, že škody přemnoženou zvěří jsou rok od roku vyšší a že za to nesou odpovědnost myslivecké spolky, které úmyslně udržují vysoké stavy zvěře. "Dotujeme koníček jedné skupiny obyvatel," říká vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Vladimír Krchov. Společnost Lesy, správce asi poloviny veškerých lesních pozemků v zemi, dává na ochranu stromů ročně 300-400 milionů korun. "Máme lokality, kde už na sebe les ani nevydělá. Náklady na jeho ochranu jsou vyšší než tržba za dřevo," upozorňuje lesní správce v Plasích u Plzně Jan Štich. Také ministerstvo zemědělství uznává, že zvěř je přemnožena a že škod přibývá. Podle jeho údajů je například jelení zvěře, která spolu s muflony škodí nejvíce, téměř dvakrát tolik, než jsou takzvané normované stavy. "Protože se škody kumulují a rostou, je možné jejich celkovou sumu odhadovat již v miliardách," uvádí ministerstvo. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů zjistil, že totálně je už zničeno přes pět procent celkové rozlohy lesů v zemi. V roce 1995 byla zvěří poškozena třetina porostů do 40 let a čtvrtina porostů do 80 let. "Podle inventarizace škod v loňském roce se tento stav zhoršuje," říká Vladimír Krchov z ředitelství státních Lesů. Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal však tvrdí, že Lesy přehánějí. "Škody zvěří se zveličují. Znám to z vlastní honitby i z honiteb jiných. Škody jdou dolů," říká Broukal a dodává, že myslivci se nebrání zaplatit škody, které zvěř v lese způsobí. "Vedeme desítky soudních sporů o tisícikoruny. Někteří myslivci odmítají uznat, že musí přijmout odpovědnost za přemnoženou zvěř," oponuje však Krchov. Podle něho by měl mít podnik Lesy větší možnost hovořit do toho, kolik zvěře bude v určité lokalitě povoleno. Dosavadní praxe je podle Krchova taková, že o stavu zvěře se obvykle dohodne okresní úřad s mysliveckými sdruženími a Lesy zůstávají stranou. "Je to cesta, která se už třicet let ukazuje jako slepá," říká Krchov, podle něhož by se mělo upustit od určování takzvaných normovaných stavů a počet zvěře by se měl stanovovat podle toho, jak je únosný pro celé životní prostředí. "Stavy zvěře by měly být takové, aby lesu i zvěři umožňovaly spolu žít," míní. Krchov varuje, že dosavadní praxe stanovování normovaného stavu zvěře zůstane stejná, pokud bude přijat kontroverzní návrh nového mysliveckého zákona, který předložilo sedmnáct poslanců. "Návrh vylučuje z většiny rozhodovacích procesů jak vlastníka pozemku, tak další možné účastníky, například ekologické organizace," říká Krchov. Ve sněmovně však už leží také opoziční návrh jiných poslanců, podle něhož by vlastníci lesa měli právo mluvit do všech rozhodování o honitbě. Na dalším návrhu mysliveckého zákona pracuje i ministerstvo zemědělství. Zdeněk Ludvík, člen myslivecké rady Českomoravské myslivecké jednoty, však varuje před ukvapeným střílením velkého počtu zvěře. "Zvěř škody v lese dělala, dělá a dělat bude. Všem nám jde přece to, aby škody byly únosné. Střílení ale není jediné řešení," tvrdí Ludvík, podle něhož se mohou škody omezit například tím, že se zvěř bude přes zimu vhodně přikrmovat. "Vím, že takové revíry, kde dobře pečují o zvěř, existují," dodává Ludvík.