Lesům začínají chybět kyselé deště

Odsíření elektráren, kolaps těžkého průmyslu a ekologické vytápění snížily výrazně emise kysličníku síry v lesích. V některých oblastech však k překvapení odborníků začínají lesy znovu strádat a příčinou mohou být i málo kyselé deště. S rozpaky se na stav lesa dívají i lesníci v okolí Králického Sněžníku, na nejvýchodnější výspě Pardubického kraje.

"Začínají se objevovat škůdci a houby, porosty jehličnaté i listnaté na některých místech vysloveně živoří. Nejméně 40 % nově vysázených porostů do tří let uhyne a musíme začínat znovu," připustil ředitel hanušovické lesní správy Lesů České republiky Miroslav Doležal. Příčinou podle něj není ale jen nedostatek kyselých dešťů. "V půdě je ještě kyseliny víc než dost, na některých místech je dokonce hodnocena jako toxická, lesy se s tím budou vypořádávat ještě destíky let. Ale připouštím, že kyselé deště jako by paradoxně porostům chyběly. A tak dnes už oslabené lesy podstatně víc ničí oxidy dusíku, ozón a kombinace těchto dvou vlivů," upřesnil stav věci Doležal.

Les se omlazuje sám

Lesníci s povzdechem sledují, jak lesy během léta žloutnou, opadává předčasně listí, biologickým a chemickým negativním vlivům těžce odolávají i houževnaté smrky. "Ročně vykácíme 77 tisíc kubíků dřeva, to je asi množství, které zároveň dokážeme vypěstovat," poznamenal lesní správce. Tvorba nového lesa je plně podřízena pravidlům trvale udržitelného hospodářství. "Smrky pěstujeme ze semen zdejších odolných vysokohorských smrků, snažíme se výrazně zvyšovat podíl listnatých stromů. Tady je obnova založena na na semeni mateřského porostu, nic nesázíme. Přirozená obnova je pro lesy nejlepší, ale není to nic rychlého, celý cyklus trvá 120 let," připustil se špetkou ironie Doležal.

Rezervace proti lyžařům

Dodal, že jako správci státních lesů si omezováním smrků a upřednostňováním listnatého porostu poněkud podřezávají ekonomickou větev. "Smrk je samozřejmě nejekonomičtější. Roste rychle a je podstatně lépe využitelný nejen ve stavebnictví. Z jeřábu, břízy nebo buku si nikdo krovy nepostaví," pokrčil rameny Doležal. Okolí Králického Sněžníku bylo vyhlášeno v roce 1990 národní přírodní rezervací. Je to asi největší rezervace tohoto typu u nás, má 1723 hektarů, ale smysl byl jeden: Výrazně přiškrtit rozvoj zimních sportů. "Jinak bychom z toho tady měli druhý Špindl. Teď je stop stav na novou výstavbu a lesům to prospívá," vysvětlil Doležal. Jako lesní správce má pod dohledem skoro 20 tisíc hektarů státních lesů a podnik dozoruje lesy více než stovky soukromých vlastníků. O škodách, které v lesích způsobuje zvěř, hovoří trochu s rozpaky, je totiž sám myslivcem. "Zvěř by se měla udržovat na stavu, který lesům škodí ještě v únosných mezích. Jsem proti všem extrémům. Chápu, že si pan hrabě ve svých lesích nechá zvěře víc, protože má rád hony, ale výnosy z lesa bude mít nižší. Na nás se dívá hlavně přes tu ekonomiku," pokrčil rameny M. Doležal