Lesy ČR: O dříví z polomů je mezi zpracovateli zájem

Podle odhadu odborníků je hodnota dřeva z jednoho hektaru polomů proti dřevu vytěženému z normální plochy nižší přibližně o 20 až 30 procent. O dříví z větrem způsobených polomů je mezi zpracovateli zájem. Trh se dřevem se totiž v současnosti nachází v převisu poptávky po všech hlavních sortimentech - jehličnatých kulatinách i vlákninách.Uvedl to výrobně technický ředitel státního podniku Lesy České republiky Karel Luňák. Lesům ČR patří zhruba polovina lesů v zemi.

Kalamita přináší jen ztráty

Přes poptávku po vlákninových sortimentech, zejména ze strany celulózek a výrobců dřevotřískových desek, však přináší větrná kalamita pro majitele lesů jen ztráty. Podíl cenných a kulatinových sortimentů je nižší než obvykle a i náklady na vytěžení kalamitních porostů s rozštípanými vyvrácenými stromy jsou vyšší, a to až o pětinu. Podle odhadu Lesů ČR je hodnota dřeva z jednoho hektaru polomů proti dřevu vytěženému z normální plochy nižší přibližně o 20 až 30 procent. "V praxi to znamená rozdíl nejméně několika desítek tisíc korun," řekl vedoucí odboru obchodu Lesů ČR Bohumil Kos.

Zájem o palivové dříví roste

Podíl nejlevnějšího palivového dříví se při kalamitě může pohybovat od sedmi do 15 procent. Ani s jeho odbytem si však majitelé lesů nemusí dělat větší starosti. "Čekáme, že zájem o palivové dříví stále poroste s tím, jak porostou ceny jiných energií. V lese po kalamitě žádné dřevo nezůstane," uvedl Kos.

Lesnící se bojí kůrovce

Poslední velká větrná kalamita postihla Lesy ČR v říjnu 2002. Bývá také označována za kalamitu desetiletí. Celkem tehdy větru padlo za oběť asi 2,5 milionu metrů krychlových dřeva, což byla zhruba třetina obvyklé roční těžby podniku v objemu přes sedm milionů metrů krychlových dřeva. Lesy ČR tehdy omezily plánované těžby a soustředily se na likvidaci kalamity, což trvalo do poloviny roku 2003. Od té doby Lesy ČR zaznamenaly jen menší kalamity v řádu stovek tisíc padlých metrů krychlových dřeva.

Vedle větru se lesníci obávají i kůrovcových kalamit. "Nejvíce kůrovcového dříví jsme za poslední roky zpracovali v roce 2003, a to 677 000 kubíků. Důvodem bylo dlouhé suché léto s následným rozmnožením kůrovce," uvedl Luňák. Kůrovcem napadené dřevo podle něj běžně odebírá veškerý dřevozpracující průmysl, kromě závodů zaměřených na zpracování speciálních kvalit.

Příroda si poradí sama

Ve specifické pozici je při likvidaci větrných a jiných lesních kalamit Krkonošský národní park (KRNAP), který patří k největším vlastníkům lesů v ČR. "V první nejchráněnější zóně parku se dřevo z větrných kalamit netěží. Příroda si tam musí poradit sama," řek mluvčí parku Radek Drahný. V ostatních částech rezervace se kalamitní dříví těží normálním způsobem. Zvýšit odolnost krkonošských porostů před větrem se správa parku snaží výsadbou stromů s hlubším kořenem, například jedlí a listnatých stromů.

Ekonomika není rozhodující

KRNAP je výjimečný i tím, že dosahování zisků z lesa u něj nestojí na prvním místě. "Hospodaří se k přírodě šetrným způsobem. Paradoxem pro ekonoma je to, že ty nejkvalitnější stromy zůstávají v lese jako základ pro další obnovu, i když by jejich prodej byl ekonomicky nejvýhodnější," řekl Drahný.

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info