Lesy v horách čekají ještě roky záchrany

Deset let po odsíření polských elektráren a německých elektráren se lesy v Jizerských horách postupně probírají k životu. Lesní porosty jsou sice zdravější než dříve, ale k úplně bezproblémovému stavu mají ještě hodně daleko. Navíc přibyly jiné problémy: přemnožení vysoké zvěře nebo dramatický nárůst počtu rekreantů. Podle ochránců přírody bude návrat k původnímu stavu trvat ještě desítky až stovky let. "Už to není tak katastrofální situace, jako na přelomu osmdesátých a devadesátých let.

Tehdy dokonce padaly návrhy, že se celá chráněná krajinná oblast zruší," řekl vedoucí Správy CHKO Jizerské hory Jiří Hušek.Lesy jsou ale stále ve špatném stavu, hlavně pak svým složením i věkem. Velké problémy navíc dělá příliš kyselá půda, v které se stromům nedaří tak, jak by lesníci chtěli. Ani ovzduší není ještě úplně čisté, například naměřené koncentrace oxidu siřičitého, z kterého pak vznikají kyselé deště, jsou v Jizerkách dlouhodobě těsně na hranici povoleného limitu.

Lesům chybí pestrost

Na problémy s lesem zadělali již před dvěma sty lety naši předci, kteří potřebovali spoustu dřeva na stavbu domů, topení a v horách např. na provoz skláren. Původní smíšené lesy vykáceli a místo nich zasadili rychleji rostoucí smrky. "Smrk je sice původní dřevina, ale vyskytoval se v mnohem menším množství než dnes. Kromě toho osivo, z kterého se nové smrky pěstovaly, pocházelo často bůhví odkud a stromy, které z něj vyrostly, nejsou na drsné poměry Jizerských hor zvyklé," tvrdí Jan Korytář ze Společnosti přátel přírody, která se snaží přispět k návratu původních dřevin i do jizerskohorských lesů. Podle jeho slov však nejsou hlavním viníkem toho, jak hory dnes vypadají ani kyselé deště či smrkové monokultury, s nimiž by si příroda či lidé ještě dokázali poradit, ale myslivci, kteří dlouhodobě udržují stavy jelení a srnčí zvěře na tak vysoké úrovni, že mladé jedle a listnáče, pokud nejsou nákladně ochráněné, nemají téměř šanci vyrůst.Na potřebě postupné výměny druhů stromů se už shodují ochránci i lesníci.

Společnou řeč našli ochránci například s Lesy ČR, které vlastní většinu pozemků v horách.Překyselené půdě, v které se stromkům tolik nedaří, má pomoci také letecké vápnění. O jeho smyslu a rozsahu jsou zatím lesníci a ochránci přírody spíše ve sporu. "Nejsme ze zásady proti vápnění. Složení a citlivost půdy se však na různých stanovištích liší a chceme, aby se toto zohlednilo a nedělaly se unáhleně nevratné zásahy do ekosystému," vysvětlil Jiří Hušek. Správa CHKO si proto nechává dělat rozsáhlé studie, které mají ukázat vliv vápnění na přírodu. "Na jedné lokalitě jsme s ním souhlasili a očekávám, že vyhodnocení zásahu nám pomůže při rozhodování. Všechna území ale nejsou stejná," dodal Hušek.

Vysoké je v horách přespříliš

Čím dál větší problémy způsobuje lesníkům přemnožená zvěř. Její stavy překračují několikanásobně únosné množství. "Je to problém hlavně ve vyšších partiích. Vysoká nemá přirozené nepřátele," řekl Luděk Řičář z oblastního inspektorátu Lesů ČR. Zejména v zimě pak okousávají vysazené stromky, které nemají tak velkou šanci přežít. K většímu odstřelu zvěře na přirozenou míru se ale nikdo nemá. "Je to způsobené i tím, že myslivci buď neznají skutečné počty zvěře v honitbách nebo je záměrně zkreslují," vysvětlil Hušek. Proti myslivcům se navíc bojuje jen velmi těžko, jejich lobby je až příliš silná. Podle vedoucího oddělení ochrany přírody a životního prostředí libereckého magistrátu Miroslava Chvály je v horách nadbytek hlavně jelenů. "Je to dlouhodobý problém, ale v posledních letech začíná zvěře nebezpečně přibývat," varuje Chvála. O Jizerky dnes pečují čtyři obce s rozšířenou působností, jen na liberecký magistrát připadá podle posledního sčítání 222 jelenů. "Podle normy by jich mělo být 62," dodal Chvála. Lesy České republiky se snaží počty zvěře redukovat prostřednictvím nových smluv s myslivci. "V nich se musí zavázat k určitému počtu zvěře," dodal Říčař. Podle jeho slov jsou v nižších partiích přemnožené srnky, nahoře hlavně jeleni. Vysoká zvěř v lesích ročně napáchá škody za dvacet až třicet milionů korun.